Na čtvrtek 11.8.16 se někteří hlásili na létání a podle předpovědí to nevypadalo tak nejhůř, jen mělo být více oblačnosti, a tak si říkám, že odpoledne bude ubývat a kdyby se mi třeba povedlo zmizet dřív z práce, mohl bych si ještě polítat. Takže padáček jel do práce se mnou, jenže když před druhou hodinou volám Vlastovi, kde jsou a že bych dorazil, dorazil on mne, že prý z Radkovic odletěl jen Karlsson (jeho let je ZDE) a že to už sbalili a odjeli domů. A to se přitom teprve na Pěčíně udělalo tak pěkně letově! Přihlášené lety v ČR z toho dne jsou ZDE.

Jenže na víkend mělo být super počasí na Kobale a tak se někteří vydali na jih. Rád bych jel taky, ale nemohl jsem. A že se tam nalítala spousta krásných přeletů, hlavně ze Sorice, je vidět ze soboty ZDE a z neděle ZDE.

U nás to na neděli 14.8. nevypadalo až tak nejlíp, mělo být dost vysoké oblačnosti, ale i tak jsme si chtěli alespoň trochu zalítat. Jelikož nebyl žádný vlekař, obětoval jsem se já. Volal mi i Stříbrňák, že konec sezóny se pomalu blíží a že by to chtěl ještě využít, tak ať s ním počítáme taky. Sraz jsem díky jen malému počtu přihlášených vyhlásil na 11.30 hod. u Hříšice.

 

První přijela Lenka a postupně další, dokonce i ti nepřihlášení. Počasí se nám rychle vylepšilo a tak není na co čekat.



Ještě jsem všem pohrozil, že kdo dvakrát vyhnije, bude vlekat místo mě, takže se všichni snažili.





Udělal jsem osm vleků a pak se nade mnou slitoval FrantaL, že si už dnes pěkně polítal a že mu to stačí. Jen nás trochu postrašil tím, že už čtyři roky nevlekal. Prvního jsem mu tedy nechal Boeinga, na zaškolení to je ten pravý. Pak jsem šel já.





Nechytám se a když přistávám, jsem až vzadu nad kukuřicí. Povede se mi přistát na silnici a padáček vedu nad hlavou s tím, že ho složím až na loučce vedle aut. Jenže mi nedošlo, že v cestě mám dráty vysokého napětí 22 tisíc voltů. Až jsem se ouškem opřel o první lano, kolegové na mne houkli a já ho shodil. Že zrovna já udělám takovou blbost! No nic, dobře to dopadlo a dávám druhý pokus.



Tentokrát už úspěšný.




 

Chvíli to vypadalo dobře, jenže pak přeskočím pod další mráček, kličkuju pod ním, kde to zvedá, a jelikož mne už neudrží, letím dál. Jenže tam je jen modrá díra a já stále klesám.

 

Nepomáhá mi ani les u Jemnice, ani pole a lány za ním.




Třebelovice





Ještě to zkouším natáhnout nad Rácovice a udělat pár fotek, bydlí tam kolega z práce a mohl by mne hodit zpět.



Nad vesnici jsem se už nedostal a když mu po přistání volám (můj let je ZDE), stejně mi nebere telefon. Takže volám na Pěčín a prosím někoho o laskavost. Po sbalení jdu alespoň najít chalupu, kde bydlí, to pro příště. A hele, on je doma.



Netrvá dlouho a mám tu mladou ESA Lenku (pro neznalé - Elitní Svozovou Asistentku).



Při cestě zpět potkáváme místní výletní vláček a u Jemnice je pořád modrá díra!



Při dojezdu zrovna vidíme startovat Pavla Janíka a jen co zastavíme, Lenku mi bere Václav.



Počasí tu vypadá stále na létání i přes to, že někteří padáčkáři se raději věnují cykloturistice.



I když FrantaL chtěl být do tří doma, stejně už přetahuje a tak nás tam prý ještě hodí. Já jdu první a i když se Lenka prvně připravovala, raději to vzdává, že prý se blíží bouřka a ona se bojí. Říkali jsme jí, že to je až v Rakousku a jde to na Znojmo, i tak nešla, prý snad slyšela zahřmění. My starší ne a to možná byla i výhoda.



Zataženo bylo jen jižně, na ostatních stranách bylo pěkně. Takže když jsem se vyzvedal, letěl jsem od toho dál ve směru na Telč.



Pak letím na Novou Říši a počasí si pořád hlídám.




Bouřkové to není, jen z toho místama někde nad Rakouskem prší.




Vracím se na Pěčín, zrovna je tu zataženo, ale od západu se už vyjasňuje.




A to mi pomohlo, zase se pomalu zvedám až k základnám.



Hříšice



Budíškovice. Tak co, mám letět dál? Původně jsem už nechtěl, jak se zase budu vracet, ale ty mráčky mne lákají.




Opět mne převezly! Najednou se všechny rozpadaly a já zase jen klesám. Tak co ten les, pomůže mi? Naskočí nějaký mráček?



Ne ne, jen v dáli naskakuje duha a ta mi určitě nepomůže.



Opět letím na Rácovice a tentokrát fotím kolegovi vesnici i chalupu s nápisem líp.



A co les za vsí, nebo lány po obilí? Je tu i vysílač, tam bude nejvyšší místo.



Ale ani to nepomáhá a já po necelé hoďce a půl přistávám, můj let je ZDE.



Zato kolega Jiří mi tentokrát bere telefon a je ochoten mne vzít zpět k Hříšici.




Tam už jsou jen opuštěná auta přeletářů a pěkně se kazící počasí.



Když jsem u těch přeletářů, tak Pavel to prý díky přicházející bouřce vzdal u Budkova, Boeing díky zastínění už za Znojmem – jeho let 60,94 km je ZDE a Zbyněk na Pálavě  jeho let 88,97 km je ZDEA až jsem přijel domů, volá mi Stříbrňák, že to u Břeclavi stočil na sever a přistál za Hodonínem  jeho let 149,14 km je ZDE a píše tam i o tom, jak se vrátil pro auto.

Dnešní všechny přihlášené přelety do ČPP jsou ZDE (Zbyněk tam ale není, asi to sem nehlásí) a jen ty z Pěčína ZDE.
Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/