Startovali u Telče a já ho chtěl doprovodit s krosnou, měl jsem vše sebou, ale zdálo se mi, že moc fouká, takže neletím.
Tyhle dvě fotky mi později poslal - Telč a Nová Říše.
Balón letěl v pohodě a tak jsem si to po cestě domů rozmyslel a nedaleko Slaviboře odstartoval.
Před tím byli vysoko, jenže sotva jsem je doletěl, drželi se dole, což mi komplikovalo focení, nemohl jsem tak blízko k nim.
Přeci jen foukalo dost, občas jsem proti větru stál na místě a bylo to takové hravé, takže raději u Štěpkova přistávám.
Jedeme za balónem, který prý trošku divoce přistál za vsí Domamil, jejich let je ZDE.
Vše sbalit, vymačkat vzduch a naložit.
K tomu patří i nezbytné pasování po prvním letu – video je ZDE a jejich internetové stránky jsou ZDE.
Pondělí 4.7. vypadá nadějně na to naše bezmotorové létání, sraz máme u Hříšice v 11. hod. Tyhle nadšence potkáváme po cestě.
Dokonce jsem do auta hodil i spacáky, že po přeletu někam za Znojmo vyrazíme k vodě, večer do sklípku a až ráno domů.
Tak jdeme na to!
Zatím nic moc, navíc se rozfunělo, takže končím u silnice v kukuřici, ale s křídlem nad hlavou vycházím ven. Nikdo nefotil!
Další podobné přistání, ono to počasí je dnes nějaké divoké.
Kája se musel vrátit na otočku domů pro přístroje. Co není v hlavě, ....
Při druhém letu zase končím v kukuřici, tentokrát až za vsí. Chvíli to vypadalo nadějně, pak už jsem nemohl jinam.
Dorazil i Boeing v pracovním, své nové křídlo mu pak zapůjčil Dan. I to občerstvování vypadá zajímavě.
Nikdo se nikam moc nehrnul, dnes nám to tady nějak nelítá, i když to vypadalo tak krásně.
Těmhle děvčatům na kolech se to moc líbilo, zatím to viděly jen v horách a tohle pro ně byla novinka. Taky měly spoustu dotazů.
Dávám ještě třetí pokus a zase nic. Takže dnes s lítostí výlet do sklípku rušíme. :-(
Když si tam stěžuju na počasí, někdo má narážku, že všichni vědí, jak je to s tou mou pověstí.
Přijel nás na chvíli omrknout i Míra a vzal sebou syna i vnuka. Jen škoda, že jim neukázal, jak taky lítá.
Před třetí se se všema loučím a přeju jim, že když odjedu, že už snad polítají. A taky jo, dnešní přihlášené lety jsou ZDE.
Ještě jsme jeli omrknout Miloška, jestli maká na baráku, ale nikde ani noha. Takhle letošní doletnou u něj v baráku neuděláme!?
A asi nestačilo, že jim už někdo ukradl míchačku, nezajištěnej vozejk by se taky někomu mohl hodit.
Úterý 5.7.taky
nevypadá špatně, jenže se na lítání
nikdo nehlásí. Přihlášení jsme jen
my
dva Vlastové, takže by se vlekat nemělo. Nakonec to na moji
zodpovědnost
přeci jen vyhlašujeme na Pěčín, až pak se
ozývají další. Já původně chtěl na
Rancířov, kdyby nás bylo
přihlášených více, mohli jsme jet tam a
byla by i větší naděje na polítání.
Je tam dlouhá dráha a bylo by to víc na
vítr.
Svou krásnou činnost přerušila i Lenka a donesla nám ochutnat. Původně byl hrnek plný, než jsem zapnul foťák, tak už ubylo!
Kája první, já druhej a hned se pomalu zvedám.
Velký Pěčín
Přeskok pod mraky mi už nevyšel, takže za chvíli jsem dole. Dnes pro mne zajel Vlasta.
Nikoho jsme neviděli létat, vlekadlo muselo na chvíli odjed na malou opravu. A dorazili z Třebíče i nový Petr s Veronikou.
Dovezli si i svého přítulného hlídače, jen jméno už nevím. A až tady se Petr poznává s Vlastou, že chodili do stejné školy.
Petr má svého koníčka létání, zato Verča svého koníčka nosí pořád sebou. Ale Františku, co to bylo za přistání?
Vlasta se svého bývalého spolužáka ujal, dokonce mi uhnul křídlo, že teď poletí on. Ani vlekařka na mé protesty nereagovala!
Dávám druhý pokus, zkouším to u vodárny a tady také vyhnívám.
Až pozdě zjišťuju, že pole u silnice není dosekané.
Včera jim to začalo létat až po třetí hodině a tak doufám, že dnes to taky vyjde. Tentokrát už letím jen v tričku, je moc vedro!
Lenka mi ještě radí, že to nejlíp chodí u rybníka, a jelikož při vleku nic nepotkávám, tak se tam po odpoutání vydávám.
A rada to byla dobrá, prvně to bylo slaboučké, ale pak se to zlepšuje a já si to konečně užívám!
V dálce je vidět Telč.
Nová Říše
Stará Říše
Chvíli bojuju nad jedním lesíkem, pak se vydávám nad druhý a Termoskovi říkám, že tam to musí bejt.
A nebylo!
Zato
tu
mají za lesem pěkný koupací rybníček, tady
si přistanu. Už se připravuju
na přistání, když to přišlo! Opět se
pěkně zvedávám, jenže mne to táhne do
zakázaného prostoru. Musím se stočit bokem a
vypadá to, že tahle silnice skoro vyznačuje
prostor MTMA Náměšť. Já vím, měl jsem na to
myslet dřív a letět víc západně, ale to bych sem
třeba ani nedoletěl.
I když už se blíží konec prostoru, jsou tam velké lesy. Takže to zkouším až na jejich konec.
Jenže tady už jenom vyhnívám. Pak se zase rozfunělo, takže to nedoletím ani na vyhlídnutou loučku.
Možná
jsem to v té chvíli měl otočit a třeba bych se
zvednul, jenže možná
možná... Pozdě bycha honiti, do toho tam byly dráty
vysokého napětí, možná bych
byl v rotůrku, ..... Prostě přistávám do
pěkného ječmínku, ještě se pokouším
alespoň trefit kolej po traktoru. Ale jo,
to se daří, můj let je ZDE.
Jen škoda, že jsem si dnes zapomněl doma přeletové pivíčko, teď by bodlo! Takže po nezbytných telefonátech s květákem v ruce mažu po výpadovce
vypadnout.
Ani přednost z prava jsem nemusel dávat.
V příkopu to sbalím a vyrážím na Brtnici. Zkouším stopovat, ale je mi to dnes houby platné.
Vlasta s Jančou jedou pro mne a potkáváme se na okraji města.
Po cestě zpět se stavujeme na dlabanec na známém místě, dnes to máme i s muzikou.
Cigárka z divočáka jsou výborná, ještě by to chtělo pivíčko, jenže na Pěčíně mám auto.
Před sedmou jsme zpět, díky za svoz. A tady je na mapě vidět, jak jsem se vyhýbal prostoru, pokud si to někdo nepustil u přeletu.
Všechny
naše dnešní přihlášené přelety jsou ZDE.
Pěkné
to bylo!
A ještě
pár fotek od Verči
