Leden byl studený, dokonce padaly teplotní rekordy. Na Šumavě naměřili i pod 30 stupňů, proti tomu jsme u nás byli břídilové.

 

Minulou sobotu jsem ještě lyžoval s motorem na zádech, na neděli to podle předpovědí vypadalo na polétání, jenže už v noci přišla prudká obleva a do toho déšť, takže zase nic. Konečně v pátek 29.1.16 se ráno udělalo pěkně a já začal plánovat, jak se uvolnit z práce a jít lítat.



Povedlo se a já před jednou jedu domů. Trochu mne zarazil nad střechou našponovaný rukáv, ale svedl jsem to na termiku.



Převléct se, vše naložit, natankovat plnou a jedu do Dačic na letiště, tam bude sucho. Věděl jsem, že má foukat svěží západ a tak jsem byl se Zdenčou domluvený, že si tu auto vyzvedne a dojede pro mne do Znojma. Jenže tady taky fouká až moc a navíc napříč letiště. No nevadí, chvíli počkám, vítr se má uklidňovat, a Zdenča pro mne pak dojede někam za Třebíč. Na Poličku a dál na Jeseníky (jako kdysi) už nebudu moct letět, mají to tam aktivované. Čekal jsem skoro hodinu, znáte to, člověk úplně vidí, jak se to zklidňuje, i když ostatním se to nezdá! Říkám si, že to bude dobrý a tak se začínám připravovat.



Ještě jsem to stačil vyfotit, pak přišel poryv, padák se zvedl a začal zvedat i krosnu. Honem jsem ji chytil a bylo rozhodnuto! Balím a jedu domů. A to měl vítr s výškou zesilovat! Dříve jsem se na výškový vítr díval ZDE, teď mi to nefunguje. Poradí mi někdo, kam se to podělo? Silný výškový vítr plánovali i na sobotu a tak jsem létání raději odložil také.





Místo toho jsme se Zdenčou raději vyrazili na výlet – na Javořici z druhé strany, od Řásné.



Jde se i kolem Míchovy skály, stavili jsme se tam taky a byla to paráda.




Je z ní i pěkný rozhled, na druhé fotce je vidět hrad Roštejn a udělal jsem i krátké video, to je ZDE.




Kdo tam ty šutry rovnal? :-)



Šlapeme dál k vysílači a potkáváme padáčkáře Jiřího s přítulkyní a jejich mazlíkem. Trochu pokecáme a mažeme dál.





Když jsme se vrátili zpět k autu, využil jsem závětří a rozmotal šňůry u včera narychlo zmuchlaného padáčku.



Návrat kolem stále funkční mrákotínské sjezdovky na malou zastávku v Telči.








K tomu dlabanec ve vyhlášené pizzérce a doma lahvinka červeného, no není na světě krásně?



A když už jsem u potkávání padáčkářů, znáte ještě někdo tohohle? Třeba alespoň podle dětí, u lítačů moc dvojčat není.



Já vím, je to těžké, kašle na nás už dlouho a ti novější se s ním nejspíš ani nikdy nepotkali. Já se s ním viděl loni v listopadu na jeho pracovišti, pokecali jsme a slíbil mi alespoň článeček o jeho krosnění a o tom, jak na krosně vozil agenta, který z ní i střílel. Těšil jsem se na pěkné počtení, ovšem jak to zatím dopadlo, víme všichni. Polepší se?



I když jsem nepolítal, pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/