V pátek na
Nový rok 1.1.16 mi po poledni někdo vrčí nad chalupou, ale vzal to rychlovkou a
nestačil jsem ho zavčas vyfotit. Věděl jsem, že to byl Martin ze Slavětína,
včera jsme se domlouvali na společném letu. Jenže ráno, když to vypadalo dobře,
nemohl, a před polednem už hlavně s výškou mělo hodně foukat a to už jsem zase nechtěl já.
Bylo
před třetí hodinou, podle předpovědí se měl vítr uklidňovat a postupně vyjasňovat,
a tak beru krosnu a jedu do Lidéřovic.
Že
bude všechno jinak, mne přeci mělo
rovnou napadnout. No nebudu předbíhat! Prostě plánuju tu
provokaci Martinovi
vrátit a zakroužit mu nad barákem ve Slavětíně.
Normálně bych při takto zatažené obloze neletěl, na
focení je to špatné, ono i na
dívání, takže alespoň nasazuju optimistické
brýle.
I ty brzo sundávám, světla je hodně poskrovnu!
Peč
Dolní Bolíkov
Slavonice
Už z dálky mávám známým, manželé stojí před barákem a mají sebou mladýho, až blíž si uvědomuju, že to jsou popelnice! :-(
A už se blížím ke Slavětínu.
S nějakou dvojicí na hlavní silnici si máváme, jeden si mne asi i fotí. Ovšem z chalupy od Martina nikdo nevychází.
Vracím se zpět přes Chvaletín, tam bydlí můj kolega a taky nevychází. Že bych měl tak tichý motor a nebo na mne .... :-(
Cizkrajov
A další známí, kteří nevychází.
Nejen že se nevyjasňuje, ale začíná se mlžit, do toho zesiluje vítr tak, že to málem z Peče do Lidéřovic nedotlačím.
Ale jo, povedlo se, po ¾ hodince přistávám. A přišla mne zkontrolovat Mácova ségra.
Balím a jedu domů. No a tady na mejlu mám pár fotek od Martina a kousek povídání.
"Ahoj
Vlasto, jsem rád, že jsme si alespoň zamávali.
Já jsem startoval ve 12,40 h.
Vydal jsem se k tobě nad Peč, protože jsem tě nikde nenašel,
tak jsem to raději
hned otočil a mazal na Slavětín. Jak jsem ti
říkal, měl jsem obavu, aby mi
nezamrzl karburátor. Nad naší
vsí jsem jen párkrát zakroužil a
šel na přistání.
Karbec vypadal jak sněhulák. Díky, že jsi mi
opětoval návštěvu, ta
mávající
postavička jsem byl já. Tak snad už
příště poletíme společně. Ahoj Martin"
