Na
víkend počasí vypadalo nadějně a tak jsem do
vzkazů napsal – „Asi
na neděli
plánuji dálkový přelet s krosnama. Kdo
se přidá? A nechtěl by nám někdo dělat
pozemní personál? Zdenča nemůže.“
Volal mi František S., že by do toho šel, a že
s náma poletí ještě Zbyněk a
Petr. Jako pozemní personál že vezme
synátora
a za auto káru na krosny. Prvně to vypadalo, že bude foukat
JV a tak jestli to prý
nevezmeme na Příbram. Dobrák jeden, takhle vrtat,
někteří ví, o co se jedná.
Jenže já mu odpověděl, že není daleko od
mých plánů, že mám v merku
Karlštejn,
jako v roce 2005 – článek je ZDE.
Jenže jak se blížila neděle a měnily se
předpovědi, uzrával ve mně jiný plán.
Ráno má foukat východ, takže konečně
poletím na vysněný Český Krumlov a
odtud na Stezku v korunách stromů u
Lipna. No a jelikož se má v poledne vítr otočit,
natankoval bych u nějaké benzínky
a dal návratovku.
Nebudete tomu věřit, ale plánování mi
zabralo celé odpoledne.
Jak dávat body do GPS, jak to má navigovat, jak
tam dát ukazatel kilometrů do
cíle, jaké ještě můžeme po cestě vidět
a fotit zajímavosti, sbalit věci, na krosně podotahovat šroubky, natankovat plnou, ......
Dokonce jsem si
v pultíku
i upravil leteckou mapu, kterým
letištím se mám určitě
vyhýbat, kdo ví, kdy a
kam poletím a kam nás vítr zavane. No prostě věnoval jsem se tomu řádně
a počítal snad se všema variantama. Ovšem
né s tou, jak to nakonec dopadlo, ale o tom až dál!
Sraz
jsme si dali v neděli 4.10.15 po šesté
na benzínce v Dačicích. Petr nedorazil, něco mu do toho vlezlo. Už
předem jsme počítali s ranními mlhami a
že se možná budeme muset někam
přesunout.
A taky to tak bylo. Po kávičce
odjíždíme na startovačku u Kunžaku.
Jenže
i tady je mlha a tak vyčkáváme.
Franta
zkouší na mobilu najít, kde oblačnost
končí, je na
to ale ještě
brzo. Synátora Dana má sebou, že nám bude dělat svoz.
Přesouváme
se dál na Hradec. Po pár kilometrech je
krásně a
jasno, takže hledáme alespoň malý kopeček na
odstartování.
Nacházíme
ho u Člunku a vypadá to nadějně, jen jsem asi
vyplašil nějakého domácího.
Prvně
to vypadalo, že Zbyněk poletí na nějaké plachtě, až pak jsme to pochopili. :-)
Odstartoval
jsem
jako první, i když ztěžka. Ono běhat se 45 kg na zádech
není tak jednoduché, pak už je to dobrý.
Zatím
letím nafotit Člunek.
Pak se
vyzvedám a zatím letím východně kouknout nad oblačnost.
Otáčím
to zpět.
Právě se od země odlepuje František.
Ještě
se chvíli kochám po okolí, pak hlásím, že letím na Třeboň a tam že na ně
při focení počkám.
Letím
západně podél oblačnosti, nádhera!
Začíná
se kazit počasí, už asi od západu přichází
ta avizovaná fronta, na focení mi bude chybět
sluníčko.
Po
chvíli se pode mnou objevují chmurky, pak houstnou a za chvíli je už
problém najít alespoň díru.
Zkusil
jsem slítnout pod oblačnost, že poletím pod ní, jenže byla nízko nad zemí a tak
se vracím nahoru a otáčím to zpět.
A to jsem byl teprve u Lásenice. Tady
potkávám Zbyňka s Františkem, zrovna to taky
zkouší spodem, pak to taky otáčí zpět.
Zkouším
to vzít podél oblačnost na JV, asi někam na Novou Bystřici, tam to třeba bude
lepší.
František
letí za mnou.
Jenže po chvíli nám to končí i tady a tak to stáčíme opět kolem oblačnosti zpět k Člunku.
Letím
dál na východ, otevřelo se to kousek víc.
Zvedám se i výš a dál nad
oblačnost. Na vlastní oči je to lepší než na
fotkách!
Otáčím
to zpět na přistávačku, vždyť celou díru jsem už oblítnul a v okolí žádná
další vidět není.
Vypnul
jsem si motor ještě vysoko, trochu si zablbnul, pohoupal se a po chvíli přistávám.
Člunek
Zbyněk
přistál chvíli přede mnou a František hned po
mně. No a zhoršení počasí samozřejmě svedli zase na mě!
A
takhle měl Zbyňa izolačkou upevněné sluchátko a díky tomu jako jediný dobře slyšel,
co jsme si za letu hlásili.
František si prý schválně přistál až u těch hub, aby si něco donesl domů.
Chtěl
jsem chvíli počkat, dotankovat a že dáme další let, jenže jsem byl přehlasován
a že jedeme navštívit Míru.
Ještě
malá zastávka na bizonní farmě, nemůžeme přijet
s prázdnou, jednoho bizona mu musíme vzít sebou!
A že
má dnes František svátek, jsem zjistil až doma, tady se nepochlubil, mohl něco dát. :-)
Čím
blíž jsme byli k Matějovci, tím horší bylo počasí.
Míra
doma byl a přivítal nás, i když jsme ho dost překvapili. Na Pěčín se sice
hlásilo dost zájemců, jenže tam letovo nebylo.
Bizona
jsme mu opravdu dovezli a raději jsme ani nestudovali, jak z nich to pivo
dělají. A chutnalo i Evě!
Asi
po
půl hodince jedeme domů a až tady zjišťuju, že mám ve
foťáku poškozenou kartu. Naštěstí
mě večer zeťák zachránil a díky tomu jsem do
článečku nacpal tu spoustu fotek.
Můj
let je ZDE.
Takhle
jsme měli ráno nízkou oblačnost a za ní tu
střední, po ní tam asi bylo chvíli pěkně -
satelitní snímky v 6 a 7 hod UTC.
A pak
začalo pršet – radarové snímky v 9 a 13 hod UTC.