Dnes nás dorazilo hodně a spousta dalších ještě přijede!
Přede mnou startoval Stříbrňák a tenhle klučina mi říkal, že se mám vrátit a přistát TAM.
Klučinu jsem asi zklamal, povedlo se mi vyzvedat a odletět, třeba mi to promine.
To byly Dačice a tady míjím Peč.
Krásné, klidné a silné stoupání.
Míjím Matějovec a pode mnou je Stříbrňák, prý se mořil od startu celou dobu.
Landštejn, odtud nám dodávají pitnou vodu.
Bývalá
celnice mezi ČR a Rakouskem u Nové Bystřice. V jednom díle „Majora Zemana“
je nafilmovaná, když náklaďák opouští ČR, ve skutečnosti ale jede obráceně.
Podle malých políček je poznat Rakousko.
Asi Litschau.
Tak co, vydat se dál do Čech přes ty rozsáhlé lesy? Vypadá to jako území nikoho a když tam přistanu, budu se vracet dva dny.
Chodí to dobře a tak letím dál. Zima je tu dnes slušná, na tričko by to nebylo, nad 2 tis. to klesá pod 5 stupňů.
Suchdol nad Lužnicí
Že by vzdušná dálnice?
Tady mne dolítává Stříbrňák. Chci k němu blíž a udělat pár fotek, ale kašle na mne. Pak letíme každý jiným směrem.
Tenhle mrak mne chtěl nacucnout, nedal jsem se.
Nové Hrady, tady mají hrad i zámek.
Dobrá Voda, vypadá to na krásný a velký kostel. Na internetu jsem se pak dočetl:
"Zdaleka viditelný dvouvěžový barokní poutní kostel
Nanebevzetí Panny Marie s bohatou vnitřní
výzdobou nechal postavit v letech 1708-1715 hrabě Karel Albert Buquoy. Volně přístupný pramen léčivé vody vyveden pod dvouramenné schodiště."
Slabé stoupání, terén neubíhá a tak říkám do vysílačky, že mne to přestává bavit a že někde přistanu. Zbyňa mne povzbuzuje.
Tohle je možná Benešov nad Černou a Sobenov.
Dál
se
mraky rozpadají, není tam vidět žádná
civilizace a tak mne zase přechází chuť někam letět.
Opět hlásím, že jdu na přistání, že
vidím velké město a odtud se bez
problémů vrátím domů. Zbyněk mne zase
láká, ať letím dál, ale mě se nechce.
Stáčím
to k městu, jsou to Kaplice, nafotím si je a přistanu. Ale
co to tam je? Prvně to vypadá na
letiště, pak vidím, že je to nějaká divná
nová silnice. Vypadá jako odnikud
nikam a ještě ten kruháč, no prostě nejde mi to na rozum.
Jenže město mne asi nechce přijmout a za pomoci Termosky mě vystřeluje k základnám. Opět mne to začíná bavit!
V dálce vidím Lipno, mám nový cíl. Tady přelítávám Vltavu a opět mne zvedá, jako před dvěma týdny. Je tu i nějaký kemp.
Blížím
se k Lipnu a klukům hlásím, že dál
neletím. Už se ani nesnažím a pod
mraky se necpu. Moc dobře si pamatuju, jak tam
kdysi zaletěl Rumbi a pak měl problémy s návratem
z Německa.
Zajímavostí ještě bylo, že když jsme pro něho jeli
na přechod do Strážného, už
si ho vezl nějaký děda, protože si ho spletl s prostitutkou
– článečky jsou ZDE a
ZDE.
Chtěl jsem se letět podívat na „Stezku v korunách stromů“, nevěděl jsem, kde je, a až jsem ji objevil, už bylo pozdě tam doletět.
Jako cíl si vybírám větší městečko, je to Frymburk. Ještě nadlítnu nad něj a udělám pár fotek.
Po
čtyřech hodinkách přistávám, můj let je ZDE. Padáček dotáhnu k silnici a
balím, jak mne tu uvidí, určitě někdo zastaví, budou zvědaví a svezou mne zpět.
Ale co to, nic takového se nestalo a ani na stopování nereagují.
Zavolal
jsem si na 1188 a tam mi našli spoje až do Jindřichova Hradce s příjezdem 22.14
hod. a poslali SMSkou. Dál by mi to jelo až ráno, takže tam pro mne přijede Zdenča.
Tak hurá na bus, za půl hodinky mi to jede. Potkal jsem tu dvě milé turistky, nejen
že mi poradily, kde tu seženu něco k jídlu, ale pohlídaly mi i bágl a
pěkně jsme si pak popovídali o létání. Jen fotit se nechtěly.
Po
přistání mi volali jak Zbyněk (jeho let je ZDE), tak Vaňous (jeho let je ZDE) a Stříbrňák (zatím asi nepřihlásil), mysleli, že pro mne
manželka pojede až sem. Odkázal jsem je taky na vlak, který z Budějovic jede
v 19.57 a ať se tam dostanou, jak chtějí. Mně už to do Budějic jede!
Z autobusu v Lipně je vidět ta stezka, kterou jsem dnes zazdil, pár pěkných fotek je i ZDE. Třeba se mi to jednou povede nafotit.
Na Vltavě je docela rušno, vodáci jsou vidět všude, zato padáčkář ani jeden.
A hele, tohle je ten kemp, který jsem přelítával.
Projíždím Krumlovem a nakonec se v Budějovicích scházím se Stříbrňákem na pivu. Dorazil sem stopem a pak autobusem.
Ještě
volá Víťa Fedra, jestli se k nám nemůže přidat. Domlouvám tedy větší auto
do Hradce, jenže Macík je na Orlíku, Laďa požil a tak nakonec máme k dispozici
auto od sousedky.
Na
poslední chvíli dorazil Vaňous, ten se do auta někomu vnutil a pár kilometrů
zajížďky si u nich i dokoupil. A Zbyňa přijel odněkud vlakem a po přestupu k nám
jedeme do Veselí. Všichni jsou vysmátí a spokojení!
Honem zkouknout kdo kudy a kam letěl a hlavně probrat všechny zážitky. A že by o tom něco napsali, to se jim nechce.
Tady se potkáváme s Víťou, my vystupujeme a on nastupuje, prý to tak do Brna bude mít lepší.
Téměř hodinové čekání na další spoj přetrpíme v hospůdce. A jak to pěkně uteklo!
Potkáváme tu i všechovského řidiče od Grizliho.
Ve vlaku se každý věnuje něčemu důležitému či zajímavému, tenhle k nám ale nepatří.
Velké
auto jsme zrušili, to naše by ale bylo zase až moc malé a tak se Zdenčou Vaňous
domluvil to své. No a na naši ESA je přeci spolehnutí! Je tu a odveze nás
všechny na Pěčín.
No a pak nám doma před půlnocí začal večírek! Jen škoda, že všichni odjeli.
Všechny
přihlášené lety z toho dne jsou ZDE, jen ty z Pěčína ZDE a takhle vypadá šest nejdelších přeletů od nás na mapě.
