Vše
začalo neznámým telefonem, na druhém
konci se ozval Víťa Fedra (nevím, proč
jsem ho neměl v kontaktech). První byl
návrh, jestli s ním a
s Danem nechci jet na Kalocsu do Maďarska. Po malé
chvilce váhání jsem
souhlasil. Vše mělo malý háček, je
nutné auto s koulí, aby se dalo vlekat,
než přijede Honza Edler další den.
Hrozné dilema - Navara sjeté gumy, Fabie by
asi takovou vzdálenost už nezvládla a Octavie, to
je mazel, té bych to udělat
nemohl. Bohužel létání ve mně
převážilo a obětoval jsem mazla.
Ráno
jsme vyrazili, po cestě jsme se setkali na benzině v Maďarsku, ale zase
mi
ujeli. Kolem desáté jsme se sešli na
místě startu u města Acs. První startoval
Víťa, chvíli se trápil, ale nakonec se
nám ztratil z dohledu. Po něm jsem
šel já a vyhnil. Dál startoval Dan a
taky odletěl. Na druhý start jsem odlétl i
já. Musím podotknout, že se vlekalo
s mým mazlem, vlekala Bára, a bylo to
velice výživné. Autíčko to sice
přežilo jen s drobnými
následky…. Začátek
byl v bezoblačné, jen trochu vysoké. Moc
šance jsem si nedával. Na
třicátém
kilometru jsem byl spokojen, aspoň něco. Na
čtyřicátém říkám aspoň
ještě
deset….
Ve
chvíli, kdy jsem poprvé uviděl Balaton,
jsem byl
trošku zmaten, co je to za
vodu….
Krásné
jezero a opravdu velikééé…..
Na
šedesátém jsem si říkal
„aspoň překonat osobák“, tj. 73km.