Znáte Vlastíka... Dostal jsem e-mail s gratulací k přeletu a jestli prý mu nenapíšu článeček. A protože Vlastovo soustředěné naléhání bývá neúprosné, tak jsem svolil.

Dan Skoupý s Romanem Vaňkem jeli 19. 4. lítat  a vrozená laskavost velela Danovi vzít mě sebou. Cesta vesele ubíhala,  debata se točila o záletech do spřáteleného Rakouska, o přeletech přes spřátelenou střelnici, o potřebné minimální hotovosti na dvě piva  a lístek na Austria Bahnhof: Krems - Wien - Brunn.

Dobře naloženi projíždíme Štěpkovem a za horizontem již vidíme u Budkova skupinu šťastných nedočkavců s připravenými stroji. Postupně přijíždějí další, touhou létat obtěžkaní, členové vybrané společnosti. A nelze ctěné fliegry nezmínit: nadějní David M., Karel D. a Pepa V., pak  Vlastík, skvělý Vlasta Š., Boeing, Laďa T., stále dobře naladěný Tomáš S., Jirka B., klasik Franta L., famózní Kozleeček, Miloš a samozřejmě náš El Presidento. Sváteční náladu nepatrně pokazila rvačka o 10. - 12. místo na startu, ale již přijíždí vlekací tým Bára + Víťa.

A už to začalo. Vrtkavá štěstěna si tropí žerty s prvními a náhle se Vaňous udrží v proudech. Ti, kteří dali své startovní pozice k dispozici, si rvou vlasy. Jsem náhle ve vzduchu a po dramatickém úbytku výšky mě rozprsklé bubliny poponáší směr JV.

Získání výšky bylo nejednoznačné a před rozhodnutím, co s tím vším udělat, jsem uviděl Romana. Probíjel se na sever, což moc nekorespondovalo s původním plánem "Angriff auf Austria".

Na sever mi to neletělo a tak jsem se v příšerný zimě nechal větrem smýkat přes Mikulov (viz foto) až do Břeclavi. 

Můj let je ZDE a všechny přihlášené z tohoto dne do ČPP ZDE. Vlak do MB jsem pohodlně stihl a v jídelním voze měli pivo.

 

Letět po větru umí kdejakej benin. Gratulaci si toho dne určitě zaslouží Vaňous pro svoje rozhodnutí zkusit FAI. Pěkné Romane...