Byl jsem pasován na velitele vozu a tak volím zastávku na Kanálu na Soči. Tak co, skočí Vlasta?

 
 


Chtěl jsem ještě zastavit nad Novou Goricí, ale to mi už neprošlo a byl jsem degradován. Tak jen fotky za jízdy.



Je nás tu nějak hodně. A modrou dodávkou dorazila partička z Prachatic a opět jen jedna ženská.



Přijíždí Jiří se svojí partičkou, autíčko funguje. A opět jen jedna ženská?



Na kopci je docela nával, já na nic nečekám, jen udělám pár fotek a startuju.





Přede mnou to ještě odpálil Miloš a po mně Vlasta. Máme v plánu vyrazit domů zavčas.




I když Miloš nabíral výšku, nevím proč, po chvilce to stočil do rovin.





Tady jsem s Vlastou, pak mne taky opustil. Později říkal, že to po včerejšku úplně nerozdýchal a raději přistál, jeho let je ZDE.


 


Letím tedy dál, přede mnou jsou dvě křídla a drží se.



Vypadá to dobře a je stále co fotit.




Ani nevím, jak se to stalo, výšky moc nemám, a najednou hučím dolů, pode mnou jen lesy a dopředu to moc neletí.





 



Autopilot asi ještě není dobře seřízený, po pár fotkách přeci jen musím na přistání.




Vybral jsem si pěknou loučku, můj let je ZDE. Ve vysílačce nikdo nereaguje, mobily mají Miloš i Vlasta vypnuté, šetřit se musí!



Po chvíli mne přišel pozdravit domácí. Pokecali jsme, i když jsme si nerozuměli. Pak jdu na stopa.

 

I na této cestičce mají retardéry!

 




U hlavní silnice se zdravím s nějakým kolegou, je to Němec.



On šlape dál, mně asi po 20 minutách zastavuje nějaká milá paní a hodí mne až na přistávačku. Dík!



Němec v další vesničce právě přecházel silnici k hospůdce a tady je další, ale nestopuje. Cesta se mi zdá delší než při letu.



Už jsem tu. Vlasta čeká dole a Miloš jel znova nahoru, prý za chvilku startuje. Kumulky jsou nádherný a padáčků je tam spousta.




Dáváme si malou svačinku a Vlasta volá Milošovi, že má sebou mrsknout, že odjíždíme a na nikoho nečekáme.

 

Dělal si legraci, ale Milošovi to buď neletělo a nebo to vzal vážně. Prostě dal asi jenom sletík.



Prý jak to bude vysvětlovat Leni, že jel tak daleko a za tři dny nepolítal. Že by už taky jako Boeing jezdil jen kvůli večírkům?



Tady ještě Míra a jeho pěkné přistání.

 
 

My se loučíme a už před třetí vyrážíme domů. Všechny dnešní přihlášené lety z Lijaku jsou ZDE.



Venku je stále na co se dívat, jen ty zatmavený boční okna na focení nejsou nic moc.




Rakousko nás moc pěkně nepřivítalo.




Za to před naším barákem bylo před desátou přivítání pěkné!