V sobotu
ráno 4.4.15 mne
před devátou
budí Zdenča, že venku mám kamaráda.
Čekal jsem
někoho u dveří, ale ne, byl na nebi! Točí před
náma a máváme si. Je to
nějaký
Martin Ferenc, který jezdí na chalupu ve
Slavětíně. Už jsme se domlouvali,
že někdy spolu polítáme, ale zatím
nám to nevyšlo a ani jsme se asi osobně
ještě neviděli. Já jsem trochu divný, ani
motorář ani bezmotorář, brzké
vstávání pro mne
není, ale zase si rád při
vhodném počasí s motorem
zalítám, občas i v termice,
což zase motoráři nemají rádi.
Dříve by mi řekli, že jsem takový hybrid, dnes
je spíš moderní to nazývat
multifunkční, to je určitě hezčí.
Už
v pátek
jsem se přihlašoval s Boeingem a Vlastou Š. na
volné létání, jenže doteď
se nikdo jiný nepřidal. Tak mi proběhlo hlavou, že když se
nebude lítat, alespoň si zavrtuluju a
zkusím najít Martina buď ve vzduchu a nebo mu taky
zamávám nad jeho chalupou. Jenže
s motorováním jsem nepočítal a tak se trochu
zdržuju, musím nejen sbalit, ale ještě přendat
záložku a dojet do Dačic pro benzín. V tom
případě jedu startovat na Pěčín. Je před desátou a
termické mráčky se už objevují.
Je
úplné bezvětří, první start se mi
nedaří. I druhý je tak tak, ono uběhnout to
s padesáti
kily na zádech není až tak jednoduché.
Příště
buď z kopečka, nebo míň natankovat a nebo si počkat na
vítr. Nebo že bych začal cvičit
běhání?
Naštěstí
to už vyšlo a letím na Dačice. Tady je TRW-DAS a elektrická rozvodna vysokého napětí.
No a
tady se právě budují nové parcely s inženýrskými sítěmi.
Už
kdysi mne zámecká paní žádala o pár specielních fotek, na kterých by byly vidět
případné staré základy pod zemí.
Občas
tam letím a fotím to, ale buď tam nic
není, nebo jsem tam ve špatnou dobu. Trefit
správné podmínky asi není jednoduché.
V roce
2001 jsem fotil přípravu parcel za Dačicema a takhle to tam vypadá dnes. Najdete
sedm rozdílů? :-)
Původně
ty velké baráky měly být zrcadlově
stejné, né vždy se všechno povede. A v tomhle
lese kdysi byla lyžařská sjezdovka.
Sjezdovka
by se asi už neuživila, vždyť počasí si
v posledních letech dělá úplně
co chce. Třeba zrovna v tomto týdnu hodně funělo, tady
nám např. popadaly stromy do elektrické linky
vysokého napětí a my to pak museli opravovat.
A našim sousedům střechu zachránili hasiči, zato jejich skleník dokonce
i přeskočil plot! Náš má také šrámy.
Dnes se
mi už rozfoukává od severu, takže letět na Slavětín už nemá cenu, těžko bych se
vracel. Mávám Zdenče a letím zpět.
Vydávám
se pod mráčky. Na zahradnické kolonii zatím nikoho nevidím, taky bych se už měl konečně
věnovat zahrádce.
U
Dolních Němčic využívám motoru a stoupáků, abych se dostal až nad mraky.
Jsem tam. NÁDHERA!!!
Pak
vypínám motor a letím přes Bílkov na přistání k autu.
Před
přistáním potkávám termiku a rád ji
využívám, video je ZDE. I s tím železem na zádech
pomalu stoupám a polítávám si tu čtvrt hodinky. Do
toho mi každou chvíli někdo volá. Neberu to,
ale ruší mne to, teď by se najednou
zbláznili. Je mi jasné, že to bude kvůli
lítání, počasí vypadá nadějně. Po
půl hodince od vypnutí motoru přistávám.
Lítal
jsem hodinku dvacet, můj let je ZDE. Nahoře mělo být kolem -10 st. C,
pocitová tedy asi -20 st. C,
prsty jsem měl i v těch zimních rukavicích úplně
promrzlé a jak přicházely k sobě, to byla bolest! Když
kolem letěly stíhačky, už jsem je zvládnul vyfotit. Měly
dorazit dřív, mohli jsme polítat spolu! :-)
Vyřizuju
telefonáty, nám jich tam hodně. Soudek,
Láník, Fedra, vlekař Víťa, někteří
vícekrát. A
prý
jestli nepůjdu lítat, že by to vyhlásili, jinak by
jich bylo málo a nemohli by. Samozřejmě se obětuju a
přidávám se, dokonce v autě
mám i výbavu, prostě vždy připraven. Jak už jsem psal, jsem nejspíš multifunkční!
Nebo jak je to teď v reklamách – „Můžu
hned a můžu dlouho!“ A taky to tak dopadlo! Ještě při odjezdu
na Radkovice fotím pěčínské hrkače a
přidávám tady i fotku z pátku
s hrkači
v Peči. Trochu porovnat ty děcka byl dost velký problém! Mám i video, koukni ZDE.