Je tu o hoďku posunutý čas. A tak se v půl sedmé převaluju sem a tam v posteli, až vedle postele nahmátnu slivovici. To je znamení, že je ráno a je čas vyskočit z pelíšku. V kuchyni už je živo. Vaří nám snídani. Dostáváme čaj. Vaří ho do 4litrové konvice. Je to zelený čaj ochucený mátou a spoustou cukru. K jídlu jsou placky, které si mažeme medem nebo výbornou marmeládou. Za chvíli mám vzorek marmošky nejen na prstech, na stole, ale i na sukni. Ale to neva. Olizuju si upatlané prsty a natahuju se po další placce. Je nás 13 a tak se mají holky co ohánět. Po ránu je hlad.
Rozdělujeme se na dvě skupiny, modrou a bílou. To podle barvy auta. Známe to, když to bude skupina A a B, začne problém - A PROČ ZROVNA MY JSME B? Bílá skupinka - Hudla, Míša a David jedou na letiště vyzvednout Světlanku, která přilétá až dneska. Na poslední chvíli se zjistilo, že jako Ukrajinka potřebuje do Maroka vízum a tak musela let o den posunout. Modrá 10ti členná skupinka odjíždí létat. Cestou se stavujeme koupit si nějaké ovocíčko a chleba. Bery nám říká co kolik stojí, aby nás trhovci nešidili. Taky nám radí, ať vyndáváme co nejmenší peníze. Ceny se tu tvoří podle toho, kolik držíš v ruce peněz. Chleba vyjde na 3 kačky a kilo ovoce na 20.
Přijíždíme
na přistávačku. Máme dost času a tak se jdeme
podívat do hrnčířské dílny.
Vyrábí tu tajiny.
Jedeme na start. Je trochu kamenitý. Jsou tu s námi i Francouzi. Startují. My čekáme, až to začne chodit. Kolem druhé startujeme. Chemis a Janek se chvíli vozí a pak přistávají, Bery pro ně jede na přistání. Startuje Škrabka, Bzíra, Petr, Tomáš. Po něm Pavel, já a Honza. Všichni se chytáme a v klidných jedničkách stoupáme nad kopec. Měla jsem strach z prvního letošního letu, ale je to fajn.
Po hoďce přistávám spolu s Petrem na přistávačce. Je tu plno dětí. Obsypávají nás jak vosy sladký bombon. Snažíme se je držet dál od našich mazlů. Mají ruce všude. Rychle balíme a jdeme k autu. Děti nás doprovází. Natahují ruce a chtějí cokoliv - jídlo, pití, mlsky, peníze... Vytahuju pytlík bombonů a natahuju ruku směrem k nim, aby si vzali. První zabořuje ruku do pytlíku a půl obsahu je pryč. Zbytek se snažím zachránit a rozdělit mezi zbytek ručiček.
Sedíme s Berym, Jankem, Cheimsem a Petrem na přistávačce a pozorujeme padáčky plující po zacirované obloze. Pavel s Tomem přistávají za námi. Bzíra, Škrabka a Honza to pouští směrem po cestě domů. Nabíráme je cestou. Dnešní lety jsou ZDE.
A hurá dom na večeři.
