Tohle byla naše partička.
A dobře se o nás starali Slávek s Kristýnkou.
Párkrát jsem si přivstal a viděl východ sluníčka.
Velice zajímavá je tam doprava a domácí zvířata na ulicích nikoho nepřekvapí.
Taxíky i autobusy pro místní nepočítají s naší velikostí.
Elektrickým rozvodům vůbec nerozumíme.
Místní mosty.
A pár zvláštních obyvatel.
Takhle tu všechno nosí, nikoho nikdy nevidíme s taškou v ruce.
Taky jsem to zkusil, ale nešlo mi to.
Veškeré práce dělají všem na očích.
Jídlo mají na mne dost pálivé.
Mají tu ale i spoustu restaurací s čínskou, indickou i jinou kuchyní, dá se vybrat.
Jídla u silnic jsou výborná.
Ovoce výborné, vždy krásně narovnané, ochutnávka před nákupem možná a ceny smluvní, prostě paráda.
Dělali také džusy z čerstvého ovoce, já ochutnával i místní piva.
Obchodů a trhů spousta.
Stavby a lešení z bambusu.
Školáky a děti tu potkáváme všude, těch tu mají dost. Zato prodejnu s hračkama jsem neviděl ani jednu.
Kamil se hlásil jen k mladým holkám.
To já ke všem, v průměru jsme na tom asi stejně. :-)
Někteří si na hlídání místo psa pořídí opici, video s touhle mám ZDE.
K záběrům z přírody není co dodat.
Samozřejmě došlo i na lítání a když někdo přihlásí let z Nepálu, podívám se a zavzpomínám.
Hodně tu teď létal Robert, loni jsme se s ním tady seznámili. Jeho lety jsou ZDE.
Z výšky jsou krásně vidět jejich políčka. Žádný kopec, jen rovinky se schodama! :-)
Občas není ani kde přistát při přeletu, zato návraty jsou vždy nezapomenutelné. Je to lepší, než přistát na oficiálce.
A po přistání jsme všude vítáni. Děti i dospělí se k nám všude chovají dobře.
Večery i občasné večírky jsou tu také pěkné.
Měli
jsme i jeden výlet do 3.200 m n.m. Večerní
výšlap do základního tábora i
s nákladem
byl náročný! No a následný
výšlap s pomocí šerpů o moc lehčí
nebyl.
Opět to nesli na hlavách a někteří místo pořádných bot šli pouze v žabkách. Pouze Miro musel svému nosiči pomoct.
Nahoře si vaříme čaj ze sněhu.
Ráno se budíme obaleni jinovatkou.
Nádherný kopec. Dole je vidět řeka, od té jsme předevčírem večer vyráželi.
Kolem desáté před náma už naskakují kumuly a my musíme startovat dříve, než se nám tu zatáhne.
Ještě nabíráme výšku, jenže musíme pryč.
Dole to už (nebo ještě) nefunguje, škoda.
Kdyby nebyly mraky, možná jsme tu polítali. Nedávno se to povedlo Slávkovi, byl výš jak 7.000 m n.m. Jeho let je ZDE.
Samozřejmě jsme okoukli i některé místní památky a důležité stavby.
Poslední lítání bylo při návratu z Pokhary do Kathmanu u historického Bandipuru.
Prvně to vypadalo jen na sletík, nakonec se zadařilo a zatím mám i dobé umístění - nakoukni ZDE.
8.2. je všemu konec a vracíme se.
V Praze na letišti loučení s padáčkářema a vítání s rodinkou.
Pokud
to loni někdo nečetl a zajímalo by ho to více, může se na
mé články podívat v prvním
čtvrtletí loňského roku ZDE. Je tam 20 dílů a více jak 2.500 fotek.
Na internetu se dá najít spousta pěkných videí z této oblasti, jedno z PG je např. ZDE a z motorového rogala nad Pokharou ZDE.
Nebude tu dokonce za nedlouho i mistrovství světa - viz ZDE? Kdyby tam někdo potřeboval fanoušky a zaplatil by letenky, jsem ochoten se do Nepálu vrátit. :-)
Na internetu se dá najít spousta pěkných videí z této oblasti, jedno z PG je např. ZDE a z motorového rogala nad Pokharou ZDE.
Nebude tu dokonce za nedlouho i mistrovství světa - viz ZDE? Kdyby tam někdo potřeboval fanoušky a zaplatil by letenky, jsem ochoten se do Nepálu vrátit. :-)