Se Zdenčou si ještě plánujeme výlet po kopci, takže na lanovku vyrážíme dříve.




Než dorazíme na vrchol, volá Zbyněk, že odjíždějí, že na vrcholu fouká 30 km vítr a nevěří mi, že se tu rukáv ani nehne.



My si zatím vejletíme (já s báglem na zádech) a pak si posedíme na kapučínku.




Jak se nám objeví padáček nad hlavou, přesouváme se na startovačku.



Startují tu v mírném větříku na sever. A hele, naši kolegové přeci jen vyrazili za náma a Zbyňa má osobního nosiče.



My čekáme, až se to rozchodí od jihu.




Jak se daří prvnímu chroustovi, jdu do toho taky, je už po jedné hodině.




Více méně nebyl žádný problém se chytit a vyzvedat.



Další zatím nestartují a já letím po hřebeni dál na západ. Předem se všem omlouvám za tu spoustu fotek v tomto článečku.









Později startují Tomáš a Zbyněk. Tomáš dává jen sletík, Zbyňa se zvedá pod základny a přeskakuje údolí na jih.





Jsem na konci a otáčím to zpět. Základny jsou ještě dost nízko.




V údolí vidím přistávat Tomáše, ale dlouho se ve vysílačce neozývá a na naše dotazy nereaguje.

 


Až po dlouhé době nám oznamuje, že je v pořádku a jde na stopa. Že jsme o něho měli obavy ani nebere v potaz.




Původně jsem to u lanovky chtěl otočit a letět zpět, ale nikdo tam nelítal, všichni přeskakovali údolí, takže měním názor.


 

Jenže to nebyl dobrej nápad! Ani ten hřebínek mne moc nepodržel a vrchol oblétávám z východu.



Ani ty jižní stráně mi moc nepomáhají a údolím od západu nejspíš dost profukuje.





Takže to otáčím a snažím se dostat co nejblíže k hlavní silnici, po které máme přejíždět do Dolomit.

 


Před přistáním se ještě domlováme se Zdenčou, že už sjíždí lanovkou a za chvíli přijede za mnou. Můj let je ZDE.



Zbyňa mi přelítává nad hlavou a zkouší to ještě na západním svahu. Jeho let je ZDE, všechny ZDE. My odjíždíme dál na jih.



Ještě Zdenče navrhuju, že bych nad Canazei mohl dát sletík, že zítra se budu věnovat jen jí, že ji pozvu na výlet.



Počasí je tu nádherné, na obloze je vidět spousta padáčků, tady za barákama jeden přistává. Vidíte ho tam?

 

A my nabíráme nějakého jiného stopaře s báglem, asi Němec, a prý tam byl 4 hodinky, dokonce i nad Marmoládou.






Mému plánovanému sletíku se stopař vůbec nebránil. Sice prvně vypadal, že o nějaké startovačce ví, ale opak byl pravdou.






Tam překážely stromky, tady pod náma zase lanovka. Ještě obejdeme to údolíčko, tam to vypadá líp.





Po půlhodince jsme na místě. Nádhera, tady odstartujeme, i vítr nám pěkně fouká do náběžky.


 



I termika ještě pěkně chodí a to je už po páté hodině.


 



Nádhera, super létání! Klidné, pohodičkové, pěkné dostupy, co více si přát?














 


Sluníčko už kreslilo dlouhé stíny a při letu proti němu nebylo před sebe vůbec vidět. Jdu na přistání.




S vrchu jsem pozoroval nějaké divné dvojité křídlo a takhle mi ho Zdenča z přistávačky nafotila.



Zajímavé video s nima se pak objevilo ZDE.



Po hodince přistávám úplně nadšený, móóóc krásný sletík – můj let je ZDE, všechny dnes přihlášené ZDE a že jich bylo!



U přistávačky jsou tento víkend ještě nějací PG vystavovatelé, udělám si pár fotek a jedeme se ubytovat do místního kempu.







Zbyněk mi volá, že teprve přijíždějí, ale že se asi ubytují jinde.



Takže mou plánovanou oslavu zítřejších narozenin pěkně rozjíždím jen se Zdenčou.



S oslavou jsem už chtěl končit, když dorazila druhá partička. Takže to rozjíždíme znovu.