Naštěstí se to pak kousek odsunulo a tak jsme na jedenáctou vyrazili na Pěčín.
Přihlášených nás bylo kolem patnácti, teď nás je tu jen pár. Dorazil i Don Číčo, teda podle Dana Mončičák.
Já se hlásil až na dvanáctou, nechtěl jsem jít dřív, přeci jen už sluníčko nemá takovou sílu.
Jiří se chytil a postupně mizel, a jelikož další zájemci o let zatím nebyli, šel jsem do toho taky.
A docela se dařilo, jen škoda, že základny ještě byly nízko, už v nějakých 1300 m n.m.
Dole na poli už přistál Jiří, já nahoře ucítil vepřín, takže termika tu je!
Telč a je tam krásně vidět ten nový kruháč.
Po nafocení města řeším, co dál. Ve směru jsou mraky v rozpadu a tak to stáčím pod dost vzdálený mrak.
Ještě se tu pomalu zvedám, ovšem pak to nějak podělám a musím na přistání.
Tady za Lhotkou jsem nedávno přistával taky - více ZDE.
Řásná a tady je penzion, kde před dvěma lety měli Soudkovi svatební oslavu - viz ZDE.
Dál na sever to vypadá na velkou vodu, od nás z jihu zatím dobře.
Polní cesta, po které jdu dolů, končí ve dvou dvorech. Naštěstí jeden domácí mne pouští na hlavní ulici.
A tuhle hospodu vlastní můj známý, bohužel tu zrovna není, takže si u piva pokecám jen s místníma štamgastama.
Zdenča pro mne přijela a po cestě zpátky se stavujeme v Telči u rybníka. Prý je voda studená, já tomu nevěřím.
Kam se to hrabe na Soču či Tolminku, proti nim je to úplný kafe.
Ve vysílačce je slyšet Vaňous a Boeing, jak si pěkně letí. No a po cestě na Pěčín potkáváme dalšího padáčkáře - Martina Jílka.
Zato na startu je už pěkný nával, takže padáček z auta ani nevytahuju, ať si polítají i ti další.
Abych to nepletl, která ženská ke komu patří, raději jsem si je nafotil.
Elišce se padáčky moc líbily, často na ně ukazovala, jen ji při tom vyfotit byl problém, jak byla rychlá.
Na JV se stále drží oblačnost, naštěstí se nepřibližuje.
Dnešní oslavenec Jiří Beránek.
Světe div se, ale padáček vyndává i Láďa, navíc dorazil i Ivan a Václav.
A Martin, místo aby dal další pokus, když už dnes k nám dorazil až z Jeseníků, tak raději s tou svou vyrazili na houby.
Eliška sice tátovi před letem zkontrolovala všechny přístroje, jenže pak se o něho přeci jen bála a všem to dala najevo.
Jelikož o létání už nebyl moc velký zájem, vytáhnul jsem to ještě na jeden let. Žádná sláva to nebyla, ale alespoň něco.
Po
přistání jel okolo z přeletu Boeing a vzali mne zpět. Čistě náhodou mu ve
Studené zastavil nějaký bývalý Milošův instruktor a i když spěchal do Jihlavy, udělal
si tuhle zajížďku. Díky!
Na Pěčíně balili, ani Eliška se na to už asi nemohla dívat!
Sice už byla pokročilá doba, ale po mně ještě startovali Ivan a Václav a krásně si zalítali.
Někdo
odjíždí pryč, ale většina se přesouvá na
oslavy do Jersic, ovšem o tom až v dalším článečku.
Pěkné
to bylo!
A ještě pár fotek od Zuzky. Díky ti za ně!
Václavův zajímavý start pěkně nafotila!
