Není
to tak dávno, kdy mi Zbyněk lítal
s krosnou nad chalupou. Když jsem po něm chtěl článeček, do vzkazů napsal - "Včera
před západem Sluníčka jsem si vylepšil
svátek a navštívil CTR Peč, abych zamával
(Zdenička vzorně signalizovala, že je Vlastík doma, abych
nepřistával), potom Valtínov, kolem rozhledny, CTR
Matějovec - Míra asi koukal na bednu (?), Stoječín,
Vlastkovec, Bolíkov a opět CTR Peč. A hupky dupky po
sedmdesáti minutách v překrásném Nebi jsem
se přizemlil na dačickém letišti. Nebyl jsem ani minutu
na zemi, když mi volá František. No co jsem mu mohl
říct, aby ho to potěšilo? Že jako by tam byl se mnou.
Byla to naprostá nádhera, letělo to všemi směry a
jako na kolejnici. Pěkné to bylo!" A ještě -"Vlastíku, no vždyť tohle je článeček. A ty si
jej rozviň Tvým pohledem odspodu. Co jsi viděl, co sis myslel a
tak. I s fotečkami od Tebe to jistě vydá na pár tahů posuvníkem. Co
pořád jak to vidím shůry? Je nová doba! Odspodu se dívejme na ty,
kteří létají!"
A pár dní na to
ještě letěl okolo s balónem.
No a takhle provokoval včera. Jelikož už má vysílačku naladěnou na naši frekvenci, dá se s ním i pokecat.
A když mu Zdenča řekla, že se ozývá z Peče, nelenil a zeptal se, jestli i něco peče. PEKLA! Takže rovnou dostali i pozvánku.
No jelikož přistával u Vlastkovce a vraceli se přes Peč, stavili se. Buchty s borůvkama jim přišly vhod. Hlavně teda Zbyňovi.
Poslední kousky si vzal na snídani, ovšem Jarmilka říkala, že to určitě sní ještě po cestě domů. Jak to dopadlo, nevím.
Ale
druhý den do vzkazů napsal – „Vyslovuji zde na tomto veřejném místě Čestné
uznání za Zdeniččin borůvkový koláč, na který mne a moji Jarmilku (VA
-Vyzvedávací Asistentka) pozvala vysílajdou při mém parádním přeletu s OK 1021
prostorem CTR Peč. Ještě ve 22:00 jsem jej futroval u nich před bytovkou a bylo
to krásné - tedy více než pěkné :-) Díky!!!“
To bylo včera a dnes, ve středu 16.7.14, ho vidím s balónem letět zase. A navíc jsou u něho i motoráři!
Původně mě na krosnění František lákal, ale mně se po pozdním návratu z práce nechtělo. A ani tomu počasí jsem moc nevěřil.
A teď mě tu dva motoráři létají nad hlavou a silně provokují! Jo jo, měl jsem jít!
Ještě i při psaní tohoto článečku mne to mrzí. Co s tím, nevyrazíme zítra?
Tady už letí pryč, někam na Lidéřovice, a tak jdu domů.
Netrvá dlouho a vrací se zpět zase přímo nad naším barákem. PROVOKATÉŘI!!!
I ta voda se jim vyhnula, ovšem kdybych šel lítat i já, tak kdo ví?
