Je
páteční ráno 9.5.14 a
někteří jsou po večírku plní dojmů, hlavně oba
Smrčkovi. Noční Boeingova návštěva je překvapila.
O
tuhle snídani byl zájem hlavně mezi fotografy. A Jiřímu dík za pomoc!
Sousedi
v tom měli navíc slaninku a tak to měli
chutnější. Ještě přihlásíme
včerejší
lety a kouknem na počasí. Lety se nám přihlásit
nepovedlo, mně PC nenachází GPS a Michalovi chybí
v GPS záznam. :-(
Nebude
to dnes spíš na ty krosny? Ale oni si je sebou nevzali.
Rozhodujeme se pro Lijak, je tam i spousta našich
známých.
Smrčkovi
i Daňhelovi si od vody donesli kamínky, rozloučili se s náma a vyrazili pokračovat
po svém výletě.
Počasí
se tu rychle lepší, i tak odjíždíme, přeci
jen se těšíme na ty naše známé
šmejdy, jak by řekl Míra. Michal jede s Pavlem!
Jen co
to ohřáli, šlápl na to a rychle nám zmizeli. Později se Michal přiznal, že se
rukojeti u dveří celou dobu nepustil!
My ostatní jeli s Boeingovým KŇUKEM, tak autíčku říká. A už
jsme tu! Známých tu máme opravdu hodně.
Petr
chvíli dělal uraženého, že se Michal objímá i s jinýma, ale jak si dali
pusu, vše se v dobré obrátilo. Jen vyfotit jsem ji nestihl a zopakovat mi
to nechtěli.
Dan dostal
trochu kázání za přebržděné křidýlko na přistání, bylo to dost o hubu.
Tady
přistává Honza, který nedávno v ČR
dával na áčkovém křídle
nádherné výkony – FAI
57 km, FAI 66 km a VP 233 km!
Super,
nádhera, gratulujem! No a už jedeme na kopec.
Nad
hlavou nám přelítávají dva motoráři.
Že se jim do toho v takovém krásném
lítacím počasí vůbec chce.
Nějakou
svoji partičku tady má na starost i můj bývalý učitel PG Jiří. A Janča si pochvaluje včerejší podvečerní lítání.
Už to
pěkně chodí a tak hurá do toho!
Láska
je láska. Dnes prý poletí spolu, Michal se dokonce na Petra přeladil.
Samozřejmě myslím vysílačku!
A tady
je nějaký Tomáš Kuchta z Jemnice, se kterým mne Janča seznamuje. Byl u nich na kurzu,
prý mi o tom i pošle článeček.
Je
ho
pořádný kousek a prý i rád fotí.
Doufám, že k nám brzo přijede na Pěčín a
bude se mu s náma líbit.
Nevím,
co tohle bylo za pěkné děvče, zapomněl jsem se jí zeptat. Startoval jsem hned po ní a
na stejném místě. Byl tam nával.
První
přeskok.
Boeing
hlásí, že ho to už nebaví, má hlad a tak jde na přistání do pizzérky. Jeho let je ZDE.
S tím
modrým křídlem je Michal! Ale kde má Petra? Létá tu sám, že by se ve vzduchu
nepohodli?
Na
Kovku je jedno křídlo, tenhle start se mu zrovna nepovedl.
Za
druhým přeskokem nikoho nevidím se zvedat a tak letím kousek zpátky. Na podruhé to dám a zvedám se až pod mraky.
Dost
údolím profukuje, u vysílačů taky nikdo není a tak to u tunelů otáčím.
Nedopatřením
se mi ve foťáku přepne formát fotek. Dlouho se mořím, než přijdu na to, jak
to vrátit. Zatracená elektronika!
Už mi
to taky stačí. Letím nad údolí a užívám si focení.
Taky
přistávám, jako většina, u pizzérky. Můj let je ZDE.
No
není to krásný?! Nemyslím tu ženskou! A ta chuť po takovém létání!
No
a těch zážitků, co jsme si řekli. Jak kdo letěl, jaký stoupáky, jaký
klesáky, jaký protivítr, kde koho co semlelo, jakou kdo měl sestavičku,
jak se vracel atd. atd. Jindra prý dal vysílače jen na čtyři stoupáky,
Zbyňa dal vysílače, ale pak vyhnil a za svezení málem hrabal seno, ...... Prostě nádhera!
A
takhle se utíká z hospody bez placení!
Michal
schválně přistál u vyhnilého Petra. Možná měl obavu, koho si stopne. Takhle pak
přijeli oba. Petrův let je ZDE, Michal
nemá záznam díky nefunkční GPS. Tam by
asi bylo vidět, kdo na koho ....... a kdo je ta stíhačka! :-)
Honza
teda neutekl a vrátil se! Podle jeho letu
se mu asi taky nechtělo k vysílačům, možná chtěl zkusit
údolí či druhou stranu. No a náš
Jiří pro nás přijel s Kňukem, sám moc
nepolítal. Říkali jsme mu, že se na nás měl
vybodnout a raději letět ještě jednou, návrat se
řeší až potom, a zrovna tady a s touhle bandou by to
problém určitě nebyl.
Dlouho
jsme Pavla popichovali, ať dá návratovku, že na to má, ale vzdal to a raději
přistál u nás. Jeho let je ZDE.
Vracíme
se na přistávačku. I tento podvečer vypadá letově.
Dozvídáme
se, že při vykracování na přistávačce (nebudeme jmenovat) škrtnul o dráty NN.
Odnesl to naštěstí jen padáček.
Já jako
i trochu motorář, jsem tomuhle trochu kouknul pod prsty.
Času jsme
měli málo a jemu to šlo pomalu, takže jestli nakonec letěl, nevím.
Tomáše
jsem zlobil a tak jsem mu měl vlízt na záda, tak se i stalo. No a jak se loučí Petr s Michalem,
to jsem taky zkontroloval.
Tak se
tu mějte, my odjíždíme zpět do kempu pod Kobalu.
A
hele, nějaká nová partička se nám nastěhovala ke stolečku! A jak si polítali
sousedi východočeši?
Prý
to
tu bylo pěkné, letové, ale navíc jedna vsuvka se
záchranářema. Luděk to pověsil na stromy.
Po
večeři mi půjčuje foťák, prý tam má pár
snímků, než dorazila pomoc. Běžím k PC a stahuju.
Souhlasí i se zveřejněním a tak je tady máte.
Visel nahnutý dolů a když se chtěl podívat nahoru, praskaly větvičky. Na pomoc
čekal hodinu a celé i se sundáním padáčků to dalo tři hodinky. A jak se mu to
stalo? Po tříhodinovém přeletu se vrátil pod Kobalu, tam viděl točit dva
dravce a tak se chtěl přidat. Oni to pak hodili na záda a zmizeli, jenže Luďkovi
se sesypalo křídlo a po pár pokusech o nápravu musel hodit záložku.
Dojíme,
sbalíme a jdeme k sousedům slavit jeho dnešní nulté narozeniny.
A
takové narážky, že co jsem ráno odjel, že se udělalo krásně a letovo, a jestli bych
zítra zase nemohl odjet i třeba za úplatu, no ...
Prostě
bez komentáře, ale už to o mně ví hodně lidí!
Dnešní
přihlášené lety jsou ZDE, jen ty z Kobaly ZDE a z Lijaku ZDE.
Pokračování příště.