Ve
středu 7.5.14
jsme vyrazili na prodloužený víkend za
létáním do Slovinska - Boeing, Michal Kozleek,
Jirka a já. Půlka cesty nám propršela a tak jsem
si vyslechnul poznámky, že to je díky mně a že
vzít si mne sebou, že nebyl dobrý nápad. :-)
Do kempu pod Kobalou jsme dorazili před půlnocí a večírek začal hned v autě.
Domácí nás přivítal, dal si s námi vínečko a pak nás ubytoval v altánku.
Ráno vypadalo krásně, postavili jsme si stany a po chvíli přivítali Pavla Nikotýna, který přespal u jezírka na Italské straně.
A takovouhle krásnou fotku si pořídil. Díky mu za ni, je opravdu krásná.
Tady už jedeme na kopec. Ty polámaný stromy nejsou od padáčkářů, ale prý v zimě od velké námrazy.
Tahle fotka z Kobaly je taky od Pavla. Fotí mu to pěkně.
A těch českých padáčkářů, co tam bylo!
Sice se nikdo nechytal, i tak do toho Boeing skočil. Dost dlouho se pod kopcem mořil, nakonec to vybojoval.
Koho to tu potkávám? To je Ondra, se kterým jsem byl nedávno v Nepálu.
Tady startuje Pavel se svou krásně vybarvenou Mantrou, po chvíli i já.
Je už hodně mraků, ale i tak to chodí. Občas jsme schytali i nějakou přeháňku, já dokonce i pár malých krup.
Často potkávám Michala, jeho posed se nedá s nikým jiným splést.
Zase polámané stromy.
Někteří využívají termické dálnice, občas ale zmizí v mraku. Klapání uší je vidět často.
Kolem Kobaridu skáču na Stol.
Jenže tentokrát nás nějak nechce přijímat. Padám 5-6
m/s a letím 7-10 km/h, ani fotit se nedá, a tak to vzdávám. Asi od západu údolím
moc fouká. Otáčejí to i ti dva přede mnou.
Hlásím, že jdu na přistání a tak to Michal
už raději ani nezkouší.
Alespoň jsem si udělal pár pěkných fotek kostelíku, je hodně zvláštní.
Ještě to zkouším u stráně za městečkem. Je to divočejší, ale i z malé výšky se vyzvedám pod základny. Daří se i dalším.
Pěkný stoupáček, přidávají se i větroňáři.
Opět jsou vidět polámané stromy.
S Michalem se vracíme nad Kobalu. Boeing tam přistál pro auto a ve vysílačce slyším, že dorazili i František se Zbyňkem.
Jeho let je ZDE. Pak dělal řídícího letového provozu. A tady Franta už letí, jen škoda, že vysílačka mu nefunguje a o nás neví.
Tady potkávám Ondru. Něco na mne volá, ale nerozumím mu.
Už mi to houpání nedělá dobře na žaludek, neobědval jsem a tak to asi bude tím.
Takže honem dolů. Ještě pár fotek Tolminu a kempu.
Chvilku po mně přistává i Kozleek. Dáme přeletové pivíčko, dnes si ho zasloužíme. Můj let je ZDE a Michalův zatím není.
V kempu nás vítá Franta a za chvíli doráží i Zbyněk. Samozřejmě sebou mají i manželky. Kde je ta druhá?
A večírek začíná.
Ještě po 18. hodince je nad kopcem spousta křidýlek.
S holkama vyrážím k vodě, zatím bez lodiček. Bude koupel?
Marcela hlásí, že nachází poklad. Nakonec ho tam nechají a s Jarmilou si jen odnášejí pěkné kameny.
Donesli jsme sousedům i trochu dřeva, abychom se mohli přidat ke grilovačce. Bambus má pořád stejnou mačetu.
A už jsme u východočechů na grilovačce.
Mají tam sebou i pár neletců a František jim rád poradil s možností výletů.
Dostali jsme ochutnat i speciální domácí klobásky. No a Vlastové tam jsou hned dva, to jméno moc nepotkávám.
Holkám se masíčko povedlo. Jestli si ho i nakládaly, to jsem se zapomněl zeptat.
