A vycházelo to přesně tak. Ráno ještě zataženo rozpadající se okluzní frontou, pak se vyjasňovalo.
Nejen
že zájemců o létání dnes bylo málo,
ale hlavně nebyl žádný vlekař. A přitom před polednem
takhle
naskakovaly kumulky. Včerejší
výzva, že dnes bude vlekat ten, kdo nalétá nejvíc, byla zbytečná. Našel jsem si tedy nějakou práci, abych .......
Naštěstí se
pak jako vlekař přihlásil Míra. Míro, DÍKY! Sraz v Radkovicích na 12.30. Hned jsem se vším seknul a mazal.
Byl jsem na let nachystán dřív, než někdo dorazil.
Přijel i Nikotin a všimněte si té souhry s Mírou! Nikdo další zatím nedorazil.
Míra už taky dlouho nevlekal, i tak mu to šlo výborně. Odpínací výška dobrá, ale nepotkávám žádné stoupání.
Riskuju dlouhý návrat a letím dál. Naštěstí je to tam!
To černé na fotkách je má zimní rukavice, tentokrát jsem se pořádně nabalil.
Paráda, nádhera, jenže nikdo další nestartuje a mne vítr tlačí dál.
Očekávám dlouhý let a tak si na GPS nastavuju jiné měřítko, kde vidím i prostory v Rakousku, abych se jim vyhnul.
A fotím a fotím.
Byl
jsem až pod základnou a tak musím pryč. Letím pod
další mrak a tam nic. Pak pod
chmurku, jenže ta neroste, ale rozpadá se. Dál je modro a
tak to stáčím vlevo
pod další mrak. Opět nic a na palubě vzniká
panika! Zkouším to ještě nad touhle
nasvícenou plochou a lesíkem.
Někde to tam bylo, ale nezvládl jsem to a musel přistát. Zatraceně! Bylo to hlavou nebo rukama? Nebo focením? Můj let je ZDE.
Zasloužím si dnes vůbec to přeletové pivíčko? Mráčky vypadají lépe a lépe, ovšem ve vysílačce se nikdo neozývá.
Že by nikdo jiný neletěl? Zkouším přeladit i na PMR, to má Michal, ale taky se neozývá.
Zatím pro mne nemá kdo přijet, vyrážím tedy pěškobusem a na stopa.
V jednom autě jede
mladej kluk s holkou a ona na mne ukáže z otevřeného okýnka prostředníček! Kam ten svět spěje?
Nebo snad neví, že je to sprostý a vůbec to neznamená „Kalousku, jsi jednička“?!
Chtěl jsem se rychle vrátit a zkusit to ještě jednou, počasí stále bezva, ale aut jezdilo málo a nikdo mi nezastavil.
Hrozně mi chyběla ESA - kdo to nezná, je to Elitní Svozová Asistentka - prostě má Zdenča!
Procházka pěkná, jen trochu dlouhá. Než mne Láďa vysvobodil, dalo mi to téměř 5 km. Ale ještě jedeme pro Michala.
Jenže ten je někde v Rakousku a tak jedeme po stejné cestě, po které jsem přišel. A tady je zase ta má kaplička, kde jsem přistál.
Bývalá celnice u Vratěnína a Rakousko.
A tady je už Michal. Taky nadává na ruce, že to dnes podělal! Jeho let je ZDE.
Přijíždíme
do Čech a volá Pavel Janík, že taky přistál v Rakousku. Už
se nevracíme, prý si
poradí. A za chvíli volá Vaňous, že startoval na
Matějově a od Radkovic letěl s někým od nás a
přistáli tak 2 km od sebe (a taky nadával na ruce), jeho let je ZDE. Odkazujeme ho tedy na Pavla (ten lety nepřihlašuje).
Za Budkovem ještě obhlížíme startovačku, se kterou Boeing stále provokuje. Už tam roste obilí a nejspíš nás tam nepustí.
Na Radkovice se vracíme až po čtvrté hodině a i když by to ještě na létání bylo, vlekaři tu nejsou.
V dačické
pizzérce probíráme dnešní
létání. Většina potkala
stoupák hned po odepnutí
z odvijáku, Nikotin let přizpůsobil svému
pozemnímu personálu (jeho let je
ZDE),
Laďa nikam letět nechtěl a Míra se prý od něj cuknout
nedal. Všechny přihlášené lety z Radkovic
jsou ZDE. No a dnes asi
bylo lépe po frontě startovat dýl, bylo pak méně mraků a zvyšovaly se
dostupy. Je jen škoda, že nás nebylo víc, nejspíš se dalo startovat a
lítat až skoro do večera.
