V pátek
11.4.14
jsme se sešli na Pěčíně. Víťa je nemocný a
tak se na vlekaře hlásím já, jiný
zájemce o tuto skvělou funkci nebyl. No a tady
vyhlašuju, že kdo dnes nalítá nejvíc,
zítra vleká! Má být opět letovo.
Předpovědi super – silná termika a bezvětří, realita trochu horší – hodně mraků.
Boeingovi se nedaří, další je Rumbi a s velkýma problémama se zachytává.
Nikomu se teď do toho nechce. Po delší době to zkouší další.
Postupně se většině daří a rozlétávají se po okolí. Někteří díky bezvětří startují i z druhé strany.
Konečně dorazil i Kozleek, jenže v té chvíli se nám rozbilo navíjení a tak nemohl startovat.
Naštěstí v autě byly i nějaké náhradní díly a tak se to povedlo opravit.
Řidička Bára se po tu dobu naštěstí starala o dobrou náladu našich zákazníků, takže nejenom neutekli, ale ani nenadávali.
Až když už bylo vše opraveno, vrací se nám hlavní údržbář Mišpulína - jeho let je ZDE.
Spolupráci s Bárou si nahlas pochvaluju a mé prohlášení, že možná seknu s lítáním a budu už jenom vlekat, někteří berou vážně.
Volají JaHovi, jestli nemají ještě přijet, ale říkám, že už skoro všichni přistávají a další se nechytají.
Zpátky k nám přistává Boeing - jeho let je ZDE. Rumbi někde vyhnil (let nepřihlásil), Igor, Míra a další už to vzdali a tak balíme.
V té chvíli mi jeden nejmenovaný pilot (prý tam dnes nebyl!) nabídl, že mne tam taky cukne. Na druhý pokus se chytám.
První stoupání pěkné a trochu mne tíží svědomí, že jsem to JaHovým rozmlouval.
Jenže pak už žádná sláva a samé lovení a moření.
Využívám pořekadel - „Kdo si počká, ten se dočká. + Kdo hledá, najde. + Odvážnému štěstí přeje.“ Všechno dohromady.
A občas i tohle – „Toč se na místě tak dlouho, dokud se tam stoupák nevytvoří.“ A tohle pole bylo nádherný!
Nad Hájem by to možná šlo, ale když ne, skončil bych v lese. Bleskne mi hlavou, že to vezmu k Michalovi.
Je tam nasvícená stráň a když to nevyjde, stavím se u Michala na kafe a hodí mne zpět do Dačic.
Až na pár bublinek nic a tak letím přistát k Michalovi co nejblíž.
Až
když mu volám a nebere telefon, uvědomuju si, že jak jsem ho vytáhnul, chytil
se a teď někde poletuje. Po chvíli volá, že právě přistál u Třeště. Můj let je ZDE a Michalův ZDE. No a všechny dnešní z Pěčína ZDE - Vaňouskovi patří velký obdiv a blahopřání. Jeho let je ZDE.
No paráda! Navíc když jsem zmizel z práce a měl vlekat, nepřevlíknul jsem se z montérek a neudělal to ani před letem.
Takže
jdu na pěškobus, čeká mne něco přes 6 km.
V montérkách s velkým báglem a
celý řádně zaprášený
od vlekání mne nejspíš nikdo nesveze. A
támhle na druhé fotce mi odjíždí asi poslední
vhodný svoz.
Asi po 2 km mi naštěstí někdo zastavuje a doveze k Víťovi. Navíc zná Michala a tudíž i ví, co mám v báglu. A já znám jeho tátu!
Dnešní přihlášené lety z celé ČR jsou ZDE.
Všechov vítězí na celé čáře, pěkně
boduje i Říp. Měli míň mraků než my, jinak ....
