Zato já si po práci vytáhnul vrtulku a těšil se alespoň na trochu termického létání. Startoval jsem u Lidéřovic.
Na jihu i západě bylo mraků hodně, nad Dačicema skoro žádný. Kam poletím?
Termika už byla slabá, i tak jak jsem ji nalítnul, začal jsem točit, abych šetřil motůrek.
Pěkně jsem se nechal vyzvedat až pod mraky.
Pak jsem to vzal nad Dačice do modra a vyletěl až nad ně.
Tady už nebyly žádné stoupáky či klesáky, jen takový pěkný olejíček a slabý vítr. Prostě nádhera!
Těžko se tu odhadují vzdálenosti od mraků.
No není to krásné? Sem se bez motoru dostat nedá.
Když už mi byla dost zima, vypnul jsem motor a užíval si klidu.
Tady byla nějaká neviditelná a průzračná chmurka a díky ní se okolo mého stínu udělala duha. Je pěkné to vidět, taková svatozář.
Lidéřovice.
Po hodince a čtvrt přistávám zpět u auta. Jsem z dnešního lítání nadšený a spokojený.
