Radkovice 28.4.14

První letošní polenošní polítání

Na první let sem se těšil jak malej kluk a v pátek 28.3.14 byla předpověď i situace na obloze ráno krásná.

Vzhledem k mému dlouhodobějšímu válení se doma sem se nemohl dočkat a překvapilo mě, že se krom Vlasty, Franty Láníka a mě nikdo další nepřihlásil, ale důležité bylo, že Víťa termín vypsal a tak sem po 11 hod vyzvedl Vlastíka v TRW. Tam ho prvně nechtěli pustit přes vrátnici s báglem (měli podezření, že si odnáší lis na ventily včetně forem) a když přiběhl k autu, tak to vzal přes vrátnou pro veliký úspěch ještě jednou, protože si údajně zapomněl mobil, z čehož byla vrátná už na prášky.

V Radkovicích sme byli první a Vlastík už špačkoval, že jedeme pozdě a měl pravdu, protože jak na potvoru se od severu dělalo modro a lítavě to vypadalo spíš na jih od nás.

Poté dorazil Víťa, Franta a taky Rumbi, který byl okamžitě Vlastou zneužit na naladění vysílačky (podařilo se, ale ve velkých porodních bolestech) a jakmile bylo vlekadlo připravené, tak sme šli na to.

Ani nevím na kolikátý pokus se kdo chytil, ale já sem se na poprvé prohnil bez náznaku termiky a druhý pokus byl jak přes kopírák.

Mezitím Rumbi na zemi zjistil u svého mazla, že se mu u jedné karabinky vyvléklo jádro šňůry a vše držel oplet, tak se rozhodl z bezpečnostních důvodů nestartovat.

Až na třetí pokus, kdy už byl ve vzduchu Vlasta i Franta, jsem dohledal trochu termiky a začal točit.

Rumbi nás ze země kaučoval přes vysílačku a měl pravdu – bylo to takové ufoukané.

Franta byl kus přede mnou a Vlasta byl daleko a vysoko a to mě motivovalo k tomu, abych se držel a zkusil letět.

Knínice a Budeč

Lomy a Chotěbudice

Po opuštění prvního stoupáku sem chtěl dolítnout Vlastíka, ale u Jemnice to se mnou vypadalo blbě a už sem se viděl, jak sedám u hrobky.

Nakonec sem něco doštrachal a přeskočil silnici na Dačice s tím, že dyžtak přistanu u ní a dostopuju domů, ale byl to první let a na zem se mi nechtělo. Víťa mi dovezl auto do Dačic a proto jsem letěl dál.

Jemnice

U Ostojkovic sem měl největší krizi, ale vyplatilo se nespěchat a počkat, až se bublání změní na stoupák a letělo se dál.

Pálovice

Mezitím mi Vlastík zmizel z dohledu. Snažil sem se pochopit, kde se vzal ten poslední stoupák uprostřed velkého pole a proč se všechny chmurky, které se na krátkou dobu objevily, hned rozpadly, ale takové holt bylo počasí.

Vítr mě snášel směrem na Písečnou a já sem zalítnul na místo, kde jsem se už jednou zvedl a opravdu to tam zafungovalo zas a já sem mohl po pár minutách konstatovat Vlastíkovi do vysílačky základnu. A přátelé, byl to krásný pocit.

Nové Dvory

Vlasta mě povzbuzoval, ať letím dál, on že mezitím přistál u Holešic.

Tak sem se rozhodl, že poletím bokem na vítr na Slavonice a v případě neúspěchu se stavím za bráchou, ale před Slavětínem mi to nedalo a zkusil sem ještě jedno místo a tam sem přitočil pár set metrů, abych se pustil po větru do Rakouska. Situace ve vzduchu se zdála čím dál slabší a nedělal sem si velké naděje. A taky že sem u Pěkného Pole (Schönfeldu) sedl jak hruška. Ještě předtím mě pár metrů nad zemí vypekli 2 profesoři (vylítli z lesa, začali točit, ale nic tam nebylo a když sem k nim přilétl, tak zaplácali křídly a zas přistáli). Když sem přistál já, tak ke mně přijel nějaký snad 100letý děda a jal se mi pomáhat s balením. Já neumím německy ani Gútnták a on anglicky taky ne, tak sem se mu snažil říct, že „Kajn Problém a díky, ale složím si to sám“, ale děda byl neodbytnej a tak sme to po chvíli přetahování dostali vše do báglu a já sem se vydal k silnici, kde pro mě přijel „brácha na telefonu“. Můj dnešní let je ZDE a všechny přihlášené v ČR ZDE. Brácha mě pak hodil k Novákům do Peče.

Tam se pekly super špekáčky, pilo pivko a žvanilo.

Zdenča nám ukázala svou šišku z Nepálu a já pak bráchu poslal domů.

Potom se pro mě otočil Láďa a to byl super konec krásného, ale náročného prvního letošního lítání.

A večírek začíná!

Díky Vlastovi a Zdenče za fajn gáblík, bráchovi a Láďovi za odvoz a Víťovi za jemné vleky. Škoda jen, že sem to na další den odpískal a jel radši v rámci rekonvalescence na kolo, protože v sobotu to lítalo a byly i zážitky, ale o tom už musí napsat jiní piloti.

Pěkné to bylo!