V pátek
31.1.14 si přivstávám, abych na kopci viděl východ slunka. Vylézá nejen slunko,
ale i Miro.
Ranní
káva s mlékem přijde k duhu.
Postupně
přicházejí další a tuhle panoramatickou fotku mám od Heřmana.
Tady
je vidět, kdo na děti je a kdo né.
A tady
je nějaký Babu, který to tu vlastní, a prý na PG sletěl Kilimanžáro a Everest. Někde
má i video, najdete mi ho? Dnes máme zkusit přeskoky, nejlépe FAI trojúhelník.
Miro
má ze Slovenska od známého šampus, měl ho tu nějak zvláštně nafotit. Povedlo
se? Jejich stránky jsou ZDE a ZDE.
Hurá
na kopec.
Slávek
nás už na začátku upozorňoval na
všudypřítomné dráty. Pozor jak při
svahování,
přeskocích, tak přistáních.
Lešenářské
trubky i materiál na žebříky jim tady rostou všude.
Né
všichni večerní školení o startech
pochopili. :-) Dnes neletím první, takže alespoň
pár startů nafotím.
A tyhle dvě fotky mám od Slávka, konečně se taky někde vidím.
Jak se
zvedám, vykukují nad mraky ty krásné zasněžené kopečky.
Po
nabrání pěkné výšky přeskakuju.
Kačka
vyrazila dříve a s menší výškou, ale teď tam má u sebe dobrého učitele.
Přeskakuju
údolí.
Trochu
moření, návrat po této straně nevypadá nadějně a tak se vracím přes údolí zpět.
Moc
to nestoupá, na návratovku to asi nebude, a už mne
tlačí čas. Druhá přistávačka je u mostu pode
mnou, tam je
ale nahlášený odjezd už v 15.30, na
první přistávačce je odjezd až v 16.00 hod. a tak
letím tam.
Tak
co, vyjde mi to na pravé straně a nebo musím na levou a pak to přebrodit?
Vycházelo
to dobře, až těsně před přistáním registruju
natažené elektrické vedení, ale vyjde mi to. Můj
let je ZDE.
Dojdu
na přistávačku 1, ale jsem tam od PG sám. Ve
vysílačce se dozvídám, že někteří
ještě
letí a přistávat budou na dvojce.
Auto
na ně počká a pak přijedou pro mne. Takže mám spoustu času, jdu tedy omrknout
most.
Stále
mám čas a tak se domluvíme, že jdu k obchůdku, který je u cesty na kopec.
Koupím
si jedno přeletové pivíčko a jdu navazovat družbu.
Beton
míchala ženská (před focením mi utekla), holčiny nosí vodu do baráku a kluci si
jen hrajou.
Když
už jsme u toho piva, tak to tu přijde draho. Lahváč na 40,-Kč, v restauraci
min. na 60,-Kč, točené nevedou.
Veškerý
alkohol je tu drahý, taky tu nikde nepotkáte žádného opilce. Nejen na vsi, ale ani ve městě.
Konečně
mne vyzvedávají, taky se už stmívá. A jak říkal Ondra s Davidem, po levé
straně údolí to prý zpátky nešlo.
Tak
co, komu to sluší více?
Jako
předkrm máme polévku s brambůrkama. Myslím, že jsou z rýže.
Místní
sice nepijou, my ale ......
Večeře
– jejich typické nepálské jídlo.
Pro chudší bývá jen rýže a to tmavě
zelené dušené listí, žádné
maso!
Babu
nám říká, že návrat byl dnes hodně těžký, a navíc nám vysvětluje
rozdíly počasí a létání v Alpách a v Himalájích.
Zítra
se máme vracet do Pokhary a pokud možno letecky. Tak nevím, budeme si pamatovat,
jak a kudy máme letět?
Většina
šla spát, ale silný kusy vydržely. Viď Davide -
"slowly, slowly" - no jo, přišel nás vzbudit,
aby dobrali nějaké nápoje, pak zpívali, tančili, jen
tak nějak zapomněli fotit, takže to už nemám. Škoda. Ale
paní domácí na Davida bude asi dlouho
vzpomínat.
Pokračování příště.