Z auta to překládáme do autobusu, ale co se nevejde do kufru, musí na střechu. Ještě že my máme místa zamluvená.
Až pozdě
jsem si vzpomněl, že v té mojí tašce, která je až navrchu, mám v kapsičce
všechny české peníze a většinu těch jejich, protože se mi nevešly do peněženky.
V 7 hod. měl být odjezd, ale tady se nikam nespěchá. Na všechno je čas, takže odjíždíme asi s půl hodinovým zpožděním.
No a tady se zase čekalo. Nevím proč, možná měli přednost vojáci. Hned toho využila příležitostná obsluha.
Konečně
jsme z města, ale ta nejdůležitější silnice
(dá-li se to tak vůbec nazvat)
mezi hlavním městem Nepálu a
nejvýznamnějším z turistického
hlediska, tak
to je zážitek. V nejlepších místech se
dá přirovnat k naší silnici
třetí třídy, místama jsou lepší i
naše polňačky. Očekával jsem, že z toho budeme mít
mořskou nemoc.
A
takhle dokáží z bambusu postavit v kopci
odpočívadlo. My naštěstí
zastavili u jiného. Ovšem jak jsem viděl dráty na
mé tašce se všema penězma, nebylo mi do zpěvu. Jak
tohle dopadne?
Snad
všechny náklaďáky mají pomalované. A pěkně. No a tohle je fronta na WC. Jak
jsou v kopci podepřené a co pod nima je, jsem se raději ani nedíval.
Okouknout brzdy a jedeme dál.
Slepičí farma.
A většina už to dívání z oken ani nevydržela.
Často byly přes vodu vidět lávky zavěšené na lanech. Málokdy měli pořádný most.
Že by tankovačka SHELL?
Často byly vidět děti jdoucí po kraji frekventované silnice do vedlejší dědiny do školy. Často i menší a bez doprovodu.
Opět přestávečka. Kouknu do jídelny, nakouknu do kuchyně, pak za kuchyň a ještě za zeď pod stráň.
Příroda si s tím asi poradí. Ale ten puch, vedle ještě záchody, taky zajímavé.
Tyhle svačinky jsme si raději koupili jinde. A jak se Kačka už těší na rybičky je i vidět.
Jak jsme jeli kolem vody, vzpomínal jsem na Zdenču, jak by si tady vybírala domů nějaký kamínek.
Já bych určitě vybral špatně a jak s ním pak zase do letadla.
Tady na střechu autobusu tahali ve třech větší centrálu.
A tady to vypadá dobře, tady se najíme.
Poznáte, kdo si co dal?
Tady je vidět i ta slast, jak nám chutnalo. A kolik to stálo? Na český koruny to podělte pěti a máte ceny.
A jedeme dál!
Ano, i tohle je ta naše hlavní silnice. V dálce je vidět komín od cihelny, ty tu občas byly.
Tady jsme jeli kolem svatebního průvodu a na druhé fotce je vidět sušení a možná i bělení prádla.
Konečně taky nějaký bagr, ty tu moc nejsou.
Půjčovna míchaček. To je už předměstí Pokhary.
To není vrakoviště, to je opravna.
A jsme na autobusáku. S obavama sundávám tašku, dopadlo to dobře. Bágly překládáme na auto a jedeme do hotelu.
