Chtěl jsem si nafotit celý letadlo, pak na mne nějaký Turek křičel, asi abych se mu necoural po letišti, či co. Tak mám jen kousek.
A že ho pěkný kousek byl!
Miro, to není na telefonování. To si každý může na své televizce pouštět, co chce. Tady je vidět velikost místního letiště.
Konečně už zase letíme! Někdo čekal na dlabanec, někdo rovnou usínal.
Jídlo nám ovšem dali až v půlce a to rovnou snídani.
Něco o letu, časová pásma a jak se nám přibližuje sluníčko.
Ovšem na vlastní oči je to lepší.
Jdeme na přistání. Skončila oblačnost a tak tu dám i více fotek. Možná časem bude i video.
A jsme tu, video z letu je ZDE.
Spousta vyplňování papírů, fotky, fronty a platit a platit. Okouknul jsem i tu elektriku a datovku do stolu.
Bereme si zavazadla, jen Ctibor nemá batoh s lítáním. Prý se jim na něm v Turecku něco nelíbilo. Že by ta bombička?
Venku se o nás a batohy Nepálci přímo perou.
Jedeme do domluveného hotelu.
A potkáváme se s místní realitou. Tu elektriku si musím nafotit pro mé kolegy, památky budou v dalších dílech.
A tady
je už náš hotýlek. Druhá slepá ulice, asi tu bude klid, ale o tom až příště.