Restaurace na terase ve čtvrtém patře a taky pěkná.
Najedli jsme se a vyrazili do města.
S tou ošatkou na zádech plnou cihel tady do schodů chodí ženský!
A takhle tu děti vozí běžně. Oni tady asi všichni mají motorky, je jich tu spousta.
A tady jsme potkali svatbu, video je ZDE.
A tohle tam mají nad hlavou.
Kokos jsme si dali všichni.
A
hele, ŠKODOVKA. V Nepálu se jezdí vlevo, všude se mačkají, troubí na sebe,
ale většina aut nemá ani škrábanec. Kdo má kdy přednost jsem zatím taky nepochopil, půjčit si tu nějaké vozidlo by asi byl hazard.
Dovnitř jsem šel bos a fotil se svolením, jinak bych si netroufnul.
Sami bychom zpátky určitě netrefili, Slávek je tu ale jako doma.
No jo, ženská. Botičky ji zaujaly víc jak památky.
Tohle je nějaké důležité náměstí se spoustou památek, jen jsem už zapomněl, jaké.
Tím červeným si po modlitbě dělají tu značku na čele.
Ještě výměna SIM karet v mobilech.
Tady je vidět ten provoz a spousty motorek.
Takhle vypadají naše peněženky po návratu ze směnárny. Za jednu korunu máme asi jejich 5 rupees.
Odpoledne dorazila další partička, sešli jsme se u večeře. Kačka (je mi povědomá, ale odkud?), Ondra, David a Kamil.
Slávek nám ukázal a pak i dal mapy létání v Pokhaře. Dokonce tam mají vyznačená místa se stoupákama.
Večeře zajímavá, dobrá, ale zase pálivá jako čert. Většinou tu pijí zázvorový čaj, já k tomuhle musím mít pivo.
