Chvíli
to vypadalo, že se mnou do Nepálu poletí i náš místní padáčkář (nebudu
jmenovat), na výlet mu ke třicetinám chtěli výrazně přispět rodiče a
brácha, ale nakonec dal přednost příspěvku na novou fasádu. Škoda,
podle mne by to ta novostavba ještě chvíli vydržela.
Pomalu
jsem zjišťoval co a jak. Doteď jsem se v žádných
článcích nedočetl, jaké jsou s tím
další problémy. Tak např. jak se se všema
věcma vejdu do letadla? Od
jednoho padáčkáře (nesmím jmenovat)
jsem dostal tuhle odpověď - „Kila
hodně závisí na společnosti, se kterou
letíš. Na zaoceánský lety
některý
společnosti povolujou 30kilo. Minule, když jsem letěl s Lufthansou, tak
ti
povolujou max 23 (a půl) kila a ještě mají limit
na rozměr. Protože jsem měl
těžkou sedačku a ještě pracovní věci sebou, tak
jsem platil za nadváhu a JEŠTĚ
navíc za nadrozměr. Bylo to krutý - 300 Euro (ale
mojí ženě to neříkej). Nakonec
jsem se dozvěděl, že kdybych to rozdělil do dvou zavazadel, co se
vejdou do
váhy i rozměru (teda 2x 23 kilo), tak bych nakonec platil
míň (asi 150 Euro).
Teď při tomhle letu jsem už to měl rozdělený a protože jsem
letěl s British
Airways, který akceptujou 30 kilo, tak jsem neplatil nic.
Takže je hodně
důležitý si to zjistit předem.“
Trochu
později
jsem si přes dalšího kamaráda,
padáčkáře a lékaře
v jedné osobě (Lukáši
–
díky) zjišťoval doporučené
očkování - "minimálně
žloutenku A+B a břišní tyfus
atd". Prý si to mám zajistit
v očkovacím centru a že VZP
dává i malý příspěvek. Na
žloutenku už byl nejvyšší čas,
musím postupně dostat 3 dávky a trvá
to půl
roku. Naštěstí před odjezdem stačí 2
dávky s měsíčním odstupem a
to
stíhám. Nakonec mi to
s menšíma i
většíma problémama
napíchali v Dačicích
(taky nesmím zveřejňovat podrobnosti), takže jsem nemusel
jezdit až do Jihlavy. A že ta celá
sranda i s příspěvkem přijde na
dalších 4,5 tis., jsem se dozvídal
postupně.
No
ale
téhle nabídce, co mi poslali e-mailem, se přeci
nedá odolat!
Z nabídky
Elspeedo
Jízdy
za
létáním, na startoviště a
svozy z oficiálních
přistávaček obstaráme pomocí
místních taxi-mikrobusů, tyto služby
máte v ceně výletu. Kdo se pustí
za dobrodružstvím do okolních
údolí, rychle se seznámí s
místními autobusy,
které jezdí snad všude a docela za
levno...
Létání:
Okolo
Pokhary je hned několik letových terénů.
Nejblíž je 20-kilometrový hřeben
Sarangkotu, na jehož prvním vrcholu přímo nad
městem jsou tři startovačky se
zhruba 600 m převýšením.
Přistává se u jezera na okraji města, kde jsou
podél
břehu čtyři přistávačky. Díky
lokálním klimatickým
podmínkám se tu létá
doslova
denně, točit stoupák s výhledem na
osmitisícovou Annapurnu je nezapomenutelné.
Sarangkot bude náš domovský
terén a v rozumném dosahu Pokhary jsou
další terény
- ať už blíž k těm skutečným horám,
nebo naopak dál od nich, kdyby základny
byly níž.
Únor
a
březen je období, kdy jsou v Pokhaře
nejlepší dostupy a ideální
podmínky pro
cross-country. Dají se létat
jednodušší přelety ze Sarangkotu k
okolním
hřebenům, třeba oblíbený Green Wall s
návratem. Přeletáři ale musí
počítat
s tím, že cross-country je v Asii
záležitost dobrodružnější než v
Evropě,
protože rýžová políčka
všude na dohled nenabízí tolik
možností přistání a
vzhledem k cestám a složitému terénu
se nedá odpoledne vyrazit s dodávkou a
posbírat ty, co po cestě vyhnili. Dobrodruzi na přelety
vyrážejí
s vědomím, že po místních
"cestách" se stihnou vrátit do večeře
- příštího dne. Pořádnou
štangli Uheráku na cestu si přivezte z domu, tady
se
nesežene ;-)
Stabilní
podmínky a relativně snadný přístup na
startoviště nám umožní vyčlenit si tři
dny na kondiční trénink, takže si
promrskáme aktivní pilotáž,
"klapance" a sestupové a únikové
manévry. Nebudeme za každou cenu
létat nad jezero, ale přistává se
přímo na jeho břehu, takže kdo je z toho
nesvůj, může si v kanceláři El Speeda půjčit
automatickou záchrannou
vestu. Za "vylovení, odbahnění,
vysušení" zaplatíte
místním rybářům
asi 200 Kč (není v ceně výletu).
Ubytování
a
stravování :
Bydlet
budeme přímo v Pokhaře kousek od břehu jezera Fewa,
kde máme domluvené
pěkné čisté ubytování za
příjemnou cenu kolem 100 Kč/os./noc v jednoduchém
dvoulůžkovém pokoji s koupelnou.
Jíst
budeme v restauracích poblíž, na
výběr je
všechno od autentické
nepálské jídelny až po italskou
pizzerii. Jídlo je tu
rozmanité, tradiční
nepálské, indické,
čínské, thajské,
francouzské, italské,
kontinentální evropské,
americké, na co si vzpomenete - od toastů
s máslem, přes burgery a steaky až po to
nejpálivější curry. Ceny jsou
lidové a stejně rozmanité jako výběr -
od nejlevnějších místních
jídel
z čočky za 20 Kč za porci až po celou tříkilovou
grilovanou hovězí
svíčkovou za 320 Kč. Průměrná útrata
jídlo + pití/člověk: snídaně 40 Kč,
oběd
60 Kč, večeře 100 Kč. Jen alkohol je dražší, ceny
zhruba jako v ČR.