Je
středa 20.11. půl šestý ráno. Je čas vstávat. Připadám si jako motorář. Pro tohle ty
kluky fakt obdivuju. Nejsou líní vstávat brzo ráno, aby polítali. Naštěstí je u
nás už 9,30 a s tím pocitem se vstává hned líp. Jdeme na snídani, jídlo je tu
vynikající. Hlavně ovoce. V 7,00 jsme na
kopci. Zdá se mi, že fičí, ale Paolo je v klidu, prý pěkný den. Tak to by mě
zajímalo, jak bude vypadat ten horší, bručím si pod fousy. Na startu potkáváme kamaráda ze Slovenska.
Miro Matoviče jsme poznali ve Francii na krizovkách. A že budu muset letět až do Brazošky, abychom se
viděli, tak to by mě nenapadlo. Startuju
za Jankem jako druhá. Jak Paolo řekne GO, je třeba hned zvedat padák. Hop a
jsem tam. Dobrý. Základny jsou hodně nízko.
Za půl
hoďky není co řešit. Do 9 hodin jsme všichni na zemi (to bylo rychlý). Honza s
Petrem mají svozovou službu. Posedali jsme do 12 km, tak to jde rychle. Při
přistání vidím chlapíka na koni, jak mě sleduje. Než se vymotám ze sedačky, je
u mě. Slézá z koně.
Zubíme se na sebe. Pomáhá mi sbalit padák, bere mi batoh na koně a ukazuje, ať jdu s ním.
Asi po
200 metrech jsme u jeho domku. Volá na syna, ať mě hodí k silnici. Nasedám na
vozík a jedem. Lidičky tu jsou moc milí. Cestou na sebe máváme s lidmi
bydlícími kolem cesty. Dováží mě na hlavní silnici, odkud už vidím na hotel.
Stejnou
zkušenost má i Pavel, Zbyňa a Janek. Tomu dokonce vyvezli ven z domku paní na
vozíčku, aby se s ním vyfotila. Jsme všichni zpátky v hotelu. Vítr je v klidu, tak jedeme znova na start. Tentokrát si beru
službu já se Zbyňou. Kluci startují.
Základny se slušně zvedly. Dotáčí do 2000 a mažou na trať.
Jedu
zpátky k PC hlídat kluků spoty. Zbyňa vyráží na svoz. Nakonec Petr (jeho let je ZDE) zůstává
kousek za místem, kde ráno přistál Zbyña s Jankem. Pavel po 60 km (jeho let je ZDE) a Honza s
Jendou po 120 km (jejich lety jsou ZDE a ZDE).
