Letadlo
do Fortalezy přilítá na čas.
Přesouváme se k nedaleké půjčovně aut. Petr je
skeptický. Zamluvil starého VW, abychom se i z
bagáží pohodlně vešli, ale v
kostech cítí problémy. A co byste
řekli? Problémy jsou tady! Vyřizují se
nezbytné papíry, ale nikdo z personálu
nerozumí anglicky. Postupně nám
předhazují zaměstnance za zaměstnancem, ale nikdo si s
námi nedokáže poradit.
Nakonec
se vše řeší přes mobil. Po
hezké hoďce a půl nám konečně
přiváží bílýho
fešáka.
Janek je nadšený. Zkouší
všechny sedačky, volant i blikačky.
Radost
mu vydrží do chvíle, než Honza vypne
klíček v zapalování. Motor
utichá a znovu
už nenaskakuje. Baterka je po smrti. Přivolaná obsluha
přiváží jiné auto, ne na
výměnu, ale aby baterku nahodili přes kabely. To kluky
rozpaluje doběla.
Začíná další kolo dohadů.
Po další půlhoďce nám
přistavují dva Dustery. Janek
odmítá opustit VW.
Nakonec
ho vytahujeme a odjíždíme do Quixady. V
1
ráno přijíždíme na hotel. Rychle
posílám deníček, sprchujeme se a
šup do
pelíšků.
Ráno vstáváme v 7 hodin. V klidu snídáme
Ráno vstáváme v 7 hodin. V klidu snídáme
a
jedeme se podívat na start. Z dálky
vidíme nad kopcem asi 9 padáků. Kluci
říkají, že Tomáš psal, že
chtějí startovat v 6,30. Máme v navigaci
zadaný bod
na start. Jenže navigace je popleta a vede nás, kam se
jí zachce. Na prašné
cestě zastavujeme motorkářku a kluci se ptají na
cestu.
Vracíme se zpátky. Kupujeme pití a jedeme na kopec. Fouká jako blázen.
Domlouváme
se s Paolem co a jak. Zítra máme přijet v 6,30.
Loučíme se a jedeme na hotel.
Honza chce vyzkoušet nějakou zkratku. Kluci se
přidávají a mažeme si to po
ulici, kde se všichni chovají jako
blázni. Jedou proti nám a vůbec
nedávají
pozor... troubí, blikají a rozhazujou rukama. Až
nakonec i my pochopíme, že
kulatá značka, na které je
přeškrtnutá šipka, tady
značí jednosměrku. A tak
otáčíme auta a jedeme potupně z davem... Jsme
zpátky na hotelu.
A
vymýšlíme,
co bude zítra...