Já byl v práci v TRW a nelenil jsem vylézt na střechu a podívat se, jak jim to lítá. A lítalo! Dva se mi dokonce vozili nad hlavou!
Trojúhelníčků si dnes zalítali spoustu, všechny přihlášené v ČR jsou ZDE, jen ty z Pěčína ZDE. Paráda, nádhera!
No
a
když mi navečer zavolal Milan, jestli si nepůjdu zalítat
s krosnou, nemohl
jsem odmítnout a honem balil. Prý nás bude
více, každý poletí ze svého bydliště
sám a sraz si
dáme u klobás na Kasárnách, kde nedávno měli mít závody (více v článku ZDE a na konci ZDE),
a pak zase poletíme každý sám domů. Ovšem
když za chvíli volá Petr, že tam nesmíme
přistávat na té samé louce, pouze mezi
barákama, a do 18 hod. je aktivovaný prostor,
prvotní velké nadšení mne trochu
přešlo. Navíc zjištění, že doma mám
jen 5 l benzínu a v nádrži tak 2 l, takže na
návrat to nebude, mne stejně neodradilo a v 18 hod. startuju a
letím.
I když jsem měl šetřit palivem, stejně jsem si nad město nadletěl a pořídil pár fotek (mám i video, to snad časem zpracuji).
SV větřík, do toho i termika, bylo to takové hravé.
Před Hříšicí i v tuhle dobu potkávám třímetrové stoupání a na startu oranžové auto. Tipuju to na Nikotína.
Červený Hrádek
Nová Říše
Bohuslavice
Vápovice
A támhle je už náš cíl.
Mně se plac na přistání s trochu bočním větrem zdál malý a tak to beru na zakázanou loučku a pak to dojdu.
Nahlásím
se Zdence (to musím) a říkám jí, že paliva na návrat mám na hraně, tak ať u
sebe má mobil, kdybych to nedoletěl a potřeboval zachránit. A co mi na to řekla?
Prý chůvičku má stále u sebe, tím mne tedy dostala!
No a tady je náš cíl, proč jsme sem letěli! Ale né ta krásná obsluha, to důležité je na druhé fotce!
Konečně přijíždí Milan, ten neletěl, prý krosnu s trabantem ještě nespravil a tahle mu vždy po startu zlobila (myslím 3x).
Ovšem jako téměř vždy nikoho jiného ke slovu nepustil.
Po klobásce se připravujeme na návrat. Vítr téměř žádný a startovat do kopce se mi nechce, takže jdeme výš.
A tahle mne zachránila. Od benzínky mi s manželem dovezli 2 l benzínu, olej jsem měl sebou. Zdenek startuje, jen se za ním kouří!
Startuju taky a za mnou Petr.
Loučení a letíme domů.
Při ohlédnutí vidím Petrův padák na stromě. Otáčím to, je naštěstí v pořádku.
Volám to na Milana, jdou mu pomoct. Později zjišťuju, že mu praskl řemen a při nouzovém přistání ho padák předběhnul na strom.
Návrat v pohodě, trochu po větru a už žádná termika. S focením při slabém sluníčku to už bylo horší.
Ještě si zamávat s táborníkama. A že jich tam bylo!
Ještě se ukázat manželce nad naším barákem, že se vracím. Už byl nejvyšší čas!
Milan tam ještě natočil Michalův start s tříkolkou a zajímavý start tříkolky mladého pilota.
Druhý
den (ve středu 17.7.)
bylo zase pěkně letovo. Já makal v Matějovci,
vysílačku jsem měl sebou. No a když jsem poslouchal, jak si kdo
lítá, někteří
spolupracovníci tvrdili, že to je sebemrskačství.
Ovšem to by se mohlo
týkat jen závisláků, né mne. Mluvil jsem
např. s Rumbim, prý mraky jsou ve 2200 m a on má
právě 1800. Pak se Zbyňou domlouvali ještě dva
stopáky u Hradce a otočení na sever.
Při návratu kolem 18. hodiny ještě vidím někoho lítat nad Dačicema. Pak potkávám vysmátého Zbyňu a vezu ho na Pěčín.
Tam je po druhém letu Miloš a za chvíli přistává Ivan. To je už půl sedmé!
Všichni jsou nadšení a spokojení.
