Je pátek 14.6.13 a jak už jsem psal v prvním díle, nacházíme se nyní v kempu
pod Kobalou. Tady vidíte obvyklé ranní rituály.
Jana
má opět nové tričko. Kam na ně chodí?
Po
kontrole počasí partička od Jahováků odjíždí lítat na Lijak. Má foukat silnější východ tady i tam, tak uvidíme.
Rumbi
mi na dotaz o počasí napsal, že on by spíš vyrazil na kolo (jako tenhle?). My
zůstáváme a jedeme na Kobalu.
Dlouho
čekáme, ani ten východní vítr zatím není.
Se
svojí partičkou dorazil i Zdenek Trčku.
Ve 12
startuje první chroust a všichni se dívají, jak dopadne. Asi to dost umí,
neprdí se s tím!
Druhý
se přidává a i když se delší dobu moří, přeci jen se po chvíli zvedají.
To byl
impusl pro Boeinga, jde do toho taky.
Zvedá
se a tím odstartoval tu správnou paniku. Jenže po chvíli klesá a klesá a netrvá
dlouho a dole přistává.
I
tak
do toho jdou další, někomu se daří, někomu
né. Já to zkusil až dýl (2hod. po prvním) a
zadařilo se.
Boeing
na kopec už nechtěl, prý se mu to nelíbilo, a Zdenču poslal k vodě s tím,
že sám bude dělat svoz.
Jak
někdo přistál, hlásil jsem to vysílačkou svozaři.
Sám
jsem to po chvíli otočil a snažil se vrátit. Ovšem protivítr v údolí měl
navrch!
Naštěstí
i když dopředná rychlost klesala pod 10 km/h, místy až k nule, i tak se
přímým letem dala nabírat výška.
Tak
co, dostanu se pod Kobalu na uzavření tratě, a nebo to doletím do kempu?
Ani
jedno, ani druhé. Vítr si dělal své a bylo by to
na hraně. Raději po téměř 1,5 h přistávám
vedle Tolminu. Můj let je ZDE.
Vzadu
to nějak tmavne, místní zemědělci si z toho ale nic nedělají, asi to bude
v pořádku.
Vše
sbalím a přeci se s tím nepoženu do kopce, raději jdu dolů a do kempu to
vezmu kolem řeky.
To
bylo špatné rozhodnutí, kolem vody to nejde a tak
mám před sebou ještě větší kopec! Alespoň
Zdenče natrhám jahody.
Konečně
civilizace!
Dědu
si vyfotím a ukážu palcem, že je to pěkné, že je
jednička. On si to ale splete
se stopováním a brání se, že mne nesveze! A
tohle je ten domek, co se mi líbil z údolí (foto
58), teď tak pěkný není.
Po
téměř hodinové procházce dorážím ke kempu.
Ti, co se nechali svézt, jsou tam už
dávno. Ale to není žádné hrdinství, že!
A prý
že Igor dole nabízí něco k snědku. Deme na to! Pěkné, ale tohle prý není pro
nás, to tam někdo slaví narozeniny.
Ani kost jsme neoblízli. Pro
nás byla ke koupy nějaká pasta, či jak to říkal, bylo to něco jako polívka s fazolema.
A
tuhle fotku má domácí na dveřích. To se taky jen tak nevidí!
Jahody
po dlouhé cestě málem dozrály! A hele,
doráží náš dnešní
největší borec. Dal téměř Gemonu
a kus návrat. Jeho let je ZDE!
Tolminka
byla pěkně ledová, tady to vypadá dobře, ale nepovedlo se to na první pokus!
Na
tento prodloužený víkend přijeli Češi z různých míst.
Dnešní létání na Kobale je ZDE.
A
začal večírek. Někdo je na zeleninu, většina na maso, ale podlévat se prý musí
oboje.
Druhá várka z obou stran!
No
není to nádhera?! A Míra k tomu nabízel i olivy, prostě fajnšmekři.
A to
se už rozjíždí moc! Ještě že flašku alespoň pro fotografa natočí.
Konečně dorazili i JaHováci, dnešní létání na Lijaku je ZDE a všechny lety z toho dne v ČPP jsou ZDE.
A to
vyprávění, kdo to jak letěl, kde točil, kde a jak mu to upadlo, a ..... No
postě paráda!
Večírek
je pěkně rozjetý, někdo jde už před půlnocí spát (jako já), jiní pokračují. A podle
předpovědí to zítra vypadá na Soricu, už se těšíme.
Pokračování příště.