Chvíli jsem z pracoviště po nich koukal, žádná sláva to asi nebyla. I tak pár nahlášených přeletů mají ZDE, z celé ČR je ZDE.
Na další dny předpovídali silný vítr a tak tento den byla poslední naděje si po práci alespoň chvíli zakrosnit. Dorazil i František.
Start jsme si domluvili na letišti, místní modeláři nás pustili na jejich posečený kousek. Je pět hodin a mráčky pěkné.
Pomohl jsem Frantovi se startem, a jelikož měl domluvené focení nějakých vzdálených rybníků pro příbuznou, letěl hned pryč.
Já slíbil našemu starostovi, že nafotím naše obce. Start v pohodě, pak mi trošku zakuckala krosna, letím s ní poprvé po opravě.
Naštěstí se hned vzpamatovala, ale pro jistotu se držím po okolí. Tady je Borek.
Známému vyfotím chalupu, nedávno jsme na ní dělali hromosvody. Povedly se nám?
Tady je Bílkov. Termika se mnou řádně cvičí, už se asi řádně rozchodila, na focení to není nic moc.
No a tady to vypadá jak fotky z vesmíru, jsou tu už vidět jednotlivé světadíly.
Motor v pohodě a tak honem fotit k nám. Po cestě míjím Hradišťko. I tam je pár exkluzivních chaloupek.
A tady je naše první – Urbaneč. Horší je to se sluníčkem, kus mám zastíněný.
A na Peč ani neletím, tam je stín všude. Mám fotit ještě bioplynku v Cizkrajově, tak letím tam.
Cizkrajov.
Pole s řepkou a krásně objížděné sloupy a stromky i keře.
Naše dědiny jsou stále zastíněné, letím dál na Lipolec.
Opět focení baráku známému. Ten blbej mrak je tam pořád a zastiňuje jen tu mou důležitou část, jinak všude pěkně.
Tak ještě Markvarec.
Pak využívám termiku, trochu si zakroužím a kus se zvedám. Pěkné.
Český Rudolec.
Konečně odzadu mrak ustupuje, letím fotit k nám .
Lidéřovice.
Peč. Tady jsem pak nalítnul takový stoupák, že jsem motor stopnul a zvedal se i bez něho. A to bylo čtvrt na sedm!
Urbaneč. Teď už celá nasvícená.
A co tohle bylo za traktoristu? Co tam vyváděl?
Ještě zaletět zamávat manželce. Zatočím nad barákem, pěkně sklesám, pak přidám plyn a krosna zase začala vynechávat.
Honem koukám po případné přistávačce, naštěstí to zase rozchodila. Už ale letím zpět, tady jsou Hostkovice.
No a tady už zase Dačice.
Díky krosně pro jistotu neletím moc nízko. Vlastně kecám, hlavně díky předpisům.
A pěkný klášter a Rockhill, kam v zimě občas chodíme na bowling.
Místní průmyslová zóna.
A hele, přidává se ke mně František. Ovšem vyfotit ho byl problém, stále lítal jinde, než já potřeboval.
A udělal i pár fotek mně.
Konečně přestala fungovat termika, tak jsme si ještě v klidu zakrosnili po okolí.
A tady jsou už naše přistání.
Ještě chci Frantovi předvést kuckání mé krosny,
dělala to vždy po prudkém přidání plynu, teď né a né. Později mi Milan řekl, že mám u krosny ubrat
bohatost směsi, tím že to je.
Byl jsem tam téměř dvě hodinky a nafotil přes 350 snímků. Ovšem kdo to má pak přebírat a vybírat?! A můj let je ZDE.
Z dnešního létání jsme oba nadšeni a rychle si povíme alespoň pár dnešních zážitků. V sobotu snad bude na povídání více času.
