To
byl čtvrtek a já měl odpolední směnu. Počasí jako
malované. Na
vlekání bylo přihlášeno spousta
zájemců a také z toho byly krásné přelety.
Jistě články budou od účastníků.. A já
nemohu. Nevadí, mám přece celé
dopoledne, krosnu doma, benzínu dost a termiky se bát
nebudu. Na letiště Dačice
500 m od baráku tak
hurááááá. Start napoprvé a už frčím.
Bílkov jenom minu a nabírám výšku na přelet hřebenu
Báby a směr Budíškovice. Zbyňkovu (Daňhel - balónista + kvedlák) fotovoltaiku
na zahradě asi ze vzduchu přehlídnou nejde. Také od jinud není vidět. Musím ho
pozdravit, zakroužit mu nad hlavou a zamávat.
Pak směr Vesce, Slatina, Budeč, Knínice a
Bohosudov. Na poli jeden traktorista byl velice kreativní, asi nevěděl, co
vlastně tvoří, ale snad to mělo svůj účel.
Nabírám
zase výšku na přelet Báby. Jak se
dostávám
nad hřeben, tak termika buší jako divá.
Vário nestíhá. Dávám volnoběh a
točím
stoupák. Poprvé s motorem. To jsem se divil Vlastovi, jak
to dělá. Už to vím. Co
mě překvapuje, jsou stíhačky mimo prostory. A vůbec se
nestydí, parchanti
tryskoví. Říkám si, až odpoledne poletí
všichni volnoletci přes Bábu, tak tam vytočí megakosmos.
Přilétám nad Jersice (blíží se večírek, pozor kamarádi, bude brzy). Klesám 100
nad zem, možná i níže. Tam si to mohu dovolit, to je můj rodný kraj.
Na
začátku bagrují rybník. To je rybník
hříšických
rybářů a tam se pořádají rybářské
závody. Nakoupí velké ryby a pak sedí
rameno na rameni a nahazuji a nalévají a tak
pořád dokola, až je někdo vítěz.
Ten rybník, u kterého je vždy náš
večírek, je napuštěný a připravený pro
Boeinga
a Jendu K. ke koupání. Nalétávám na moji
rodnou chalupu a matka nevyleze a nevyleze. Je trohu nahluchlá, tak asi proto.
Odlétám na Hříšici. Musím překonat hřebínek mezi obcemi. Na plný plyn a
stoupání nula. Přidám otočku a přelétám. Vlasta fotí bioplynku jezeďákům, tak
jsem ji blejsknul také a potom ještě jednu v Chlumci. Letím kolem Monte
Kompostína. Za chvíli zde bude jiný šrumec. Křídel plné nebe, přelety daleko za
Znojmo atd atd.
Fotím Vlastovu firmu a kamenolom a letím na inventuru hasičů na
Kozlíkovo. Nikde ani noha. Také co, je skoro poledne a všichni na stanici
chrápou.
Vyfotím dům mojí dcery, je to ten s tou nedodělanou rozhlednou na
zahradě. Vlevo pak nový dům souseda a nad ním barák Kozleeka bráchy. Zatím
jenom bourají.
Přelétám firmu Pokorný a mávám na spolupracovníky. Pak nad můj
barák a dále na Chlumec.
Tam mají také novou bioplynku. Vypadá úplně jinak než
ta v Hříšici.
Vracím se na letiště a přistávám. Hodinu a šest minut a slušný
letový průměr. Spokojen a šťasten mohu
jít do práce.