Ovšem v 11 hod. se mi počasí nezamlouvalo a tak jsem si o volno šéfovi ani nezkoušel říct.
Zato když se počasí po jedný hodině začalo měnit k lepšímu,
začal jsem litovat.
Vojáci tentokrát TSÁčko aktivovaný neměli, ale Grippeni se na
Pěčín přeci jen přiletěli podívat. Jenže už téměř na nikoho nenarazili, většina už
byla na přeletu. Přihlášené lety z Pěčína jsou ZDE. O svém pondělním letu píše Michal v první části
TOHOTO článečku.
Na středu předpovědi vypadaly taky nadějně, ale nás by vítr tlačil do zakázaných prostorů a tak jsme to nechali až na čtvrtek 25.4.
Na středu předpovědi vypadaly taky nadějně, ale nás by vítr tlačil do zakázaných prostorů a tak jsme to nechali až na čtvrtek 25.4.
Tentokrát si vojáci aktivovali všechny prostory a už
dopoledne se proháněli po obloze. Před jedenáctou, kdy jsme se připravovali na termické
létání, byl nad Dačicema vidět s krosnou
FrantišekL. Jeho článeček je ZDE.
A tady se už scházíme. Přijel Boeing, novomanželata Soudkovi, Charlie a Rumburak. Postupně pak přijížděli další.
Plánovali jsme letění na Znojmo, Charlie ještě zavolal do Náměště a ti nás do 16 hod. pustili do TRA54 a TRA84.
Boeing letěl první, nic nechytil.
Charlie mne pustil před sebe, chtěl počkat na Tomáše. Já si u Víti objednal vlek do stoupáku a to mi splnil.
Těšil jsem se, že se poučím a zalítám si s těma lepšíma, jenže tady dole se Charlie nechytá a přistává zpět.
Snažil jsem se čekat na Tomáše, jenže mraky se mi nad hlavou rozpouštěly a já musel dál nad Bábu.
Chlapi stále nikde a já musel pryč.
Severně bylo pěkných termických mraků dost, tam já ale kvůli vojákům nemohl.
V mém směru velká modrá díra až někam za lesy u Jemnice, i tak jsem to zkusil.
Fotky nemám, ale chvíli to vypadalo, že v lese budu přistávat. Říkám Termosko, snad mne tady nenecháš?! Pak mi pomohl!
Při zvedání ve vysílačce slyším, že kluci letí nad Bábou na FAIky, za mnou nikdo. Prostě elegantně se mne zbavili!
Severně stále mraků dost, v mém směru vymeteno. Váhám teď o FAIce jižním směrem, tam to ale nevypadá dobře. Letím dál.
Tam to později zkusil Vaňous a nepodařilo se. Jeho let je ZDE. A co tady? Vyzvedám se?
Začíná se tu dělat chmurka. Netrvalo dlouho a mám tam přes 5m/s. Nádhera!
Najednou se všude dělá spousta mraků, využívám to. Do vysílačky volám na Rumbiho, jestli neletí domů, neozývá se.
Sice se mraky najednou udělaly, ale pak taky všechny najednou končí.
Doletím alespoň tam, kam minulou neděli? Zase to vypadá na nepřeletění lesa a zase na požádání Termoska zabere.
Tady opět nic, hledám, pak nedaleko proletěl
lístek. Otáčím to tím směrem a je to tam! Za
mnou se pak zase dělá spousta mraků, váhám o
návratovce, ale není to zase jen chvilkové? Ve vysílačce mi nikdo
neodpovídá, jo jo, kdyby se mi Rumbi ozval, asi bych to zkusil, on tam někde je.
Nad Znojmo už snad doletím, plánoval jsem focení, takže návratovku ruším a letím do další modré díry.
Jelikož mraky nikde nejsou, nepletou se mi tam alespoň stíny. Fotím jak o život a že jsem jich udělal!
Za městem přeci jen něco hledám a po delší době ucítím sladkou vůni. Je to tam! Zvedám se, ale točím pravou, to nemůžu fotit.
Po chvíli to obrátím na levou a fotím. Jenže jsem to ztratil a už nic pořádného nenašel.
Tady koukám, abych se nepletl letadlům, ale nic se tam neděje. Později zde přistává Michal, jak píše v druhé části článku.
Zkouším to dál, ani ty vinné sklípky mi nepomáhají.
Po třech hodinkách přistávám nedaleko. Můj let 59 km je ZDE.
Volal jsem o svoz do Znojma Danovi, ovšem
dříve mne na autobusák dovezl nějaký dobrák. Ukázal mi i tu fabriku se sladkým
pečivem, který jsem ucítil nahoře.
Krásných kumulků teď bylo všude až až. Možná jsem měl startovat dýl. Počkal jsem na autobus a ten mne hodil do Želetavy.
Po cestě stále zkouším vysílačku, jestli ty krásné mraky někdo nevyužívá, nikdo ale neodpovídá.
V Želetavě mne nakládá Zdenek, stavujeme se ještě
pro Františka a Zbyňka, v Dačicích od Víti si přebírám auto, doma nakládám
krosnu a věřte nevěřte, všichni si jedeme zalítat do Slavonic.
V plánu je nafocení Slavonic, přelet nad hrad Landštejn, oblet nádrže Osika a rychlý návrat do západu slunka.
Plán pěkný, ale mně zase krosna vypovídá službu, ani jsem ji nenastartoval, asi už mám dnes nalítáno dostatek.
Nafotím alespoň pár zajímavých startů.
Nečekám na jejich návrat, jedu domů. Nejen stoupání, ale i klesáky byly výživné. Už za tmy někdo zvoní. A hele, ty znám!
Dáme pivko, oni samozřejmě nealkoholické, poví mi zážitky a pak naloží moji nemocnou krosnu a odvezou Brejchovi.
