Původně jsem chtěl z Aviana do Bassana odjíždět
v neděli večer. Už se mi stýskalo po teplé vodě, sprše a pořádném záchodu,
jenže nakonec bylo usnesení, že ještě zůstaneme na večírek a jak říkal Míra,
budíček bude v 8, odjezd v 9, vybalíme v kempu a v 11 jsme
na kopci. Má námitka, že to nemůžeme stihnout, byla zamítnuta. A takováto byla
v pondělí 4.3.13 skutečnost - budíček a balení vyšlo.
V devět se ještě smažila vajíčka a tak odjezd byl až o půl desáté.
Pak trochu nervy, když jsme se díky nějaké demonstraci museli kus vracet a jet jinudy.
A že by řidič panu fotografovi u nějakého pěkného objektu alespoň přibrzdil, to né. Natož aby zastavil!
Už z dálky při příjezdu byla na nebi vidět spousta křídel. Než jsme se ubytovali a vyrazili na kopec, měli jsme hodinku zpoždění.
Vypadalo to na super letový den, takový jsme v Avianu neměli.
Na kobercích byl nával a my stejně raději startujeme níže. Když to chodí, není potřeba se cpát nahoru.
Ani nevím, jak se mi to stalo, že najednou jsem byl nízko, a nahoru ani dopředu to nešlo.
Chvíli jsem se s tím mořil, pak jsem to vzdal, abych vůbec měl možnost kde přistát.
Tak alespoň pár pěkných fotek.
Támhle
už mám vyhlídnutou přistávačku, není to
daleko od hlavní silnice. Už jsem měl i vyndané nohy
z hrazdy, když se tu
asi tak ve 100m nad zemí najednou ozvalo vário. Přepnul
jsem na jemné Pěčínské řízení a
podařilo se! Už
jsem zase zpátky ve hře!
Všimnul si někdo toho znaku v lese zhotoveného ze stromků? Že by to bylo pro Waldemara Matušku?
Přeskok na Malou Grappu.
Jak
už ve vzkazech psal Míra, nejen že jsem měl
sebou tři foťáky, ale já se třema najednou i
lítal. Nejstarší (a zatím
nejosvědčenější) Olympus, novější Canon
(ten používám na videa) a nejnovější
Nikon. S tím se teprve učím a pro
lítání si ho budu muset uzpůsobit, abych
nepřišel o spoustu fotek jako v Avianu. Že bych zase jako u
Olympusu
zalepil knoflíky sekunďákem? Kdo je má
pořád hlídat a přepínat zpět?
Už jsem chtěl letět zpět na Velkou, když se najednou blížil Boeing. Tak ještě pár fotek nad Malou.
Jenže pak mne popíchul a že letíme dál. Byl jsem tu
už mockrát, ale přes údolí jsem se ještě nikdy nevydal. Pouze jednou jsem si
zaletěl dozadu a už se mi nepovedlo vrátit. Přistál jsem pak v údolí a na
návrat musel přebrodit říčku.
Vydal jsem se tedy za ním. Upozornění, že už jich pár přistává v údolí, nebral na zřetel. Ani to, že mi opět prasknul speed.
Přeskok dobrý, tady u vysílačů jsem už ale měl obavy. Boeing se pěkně vyzvedal a chtěl ještě letět dál, já ne.
Sotva jsem se vyzvedal, otáčím a mažu zpět. Doba je už pokročilá a podle mne sluníčko slábne.
Stráni na Malé Grappě věřím, ta mne vždycky vyzvedala. Stalo se tak i teď.
Přeskok nad startovačku, paráda. Tam to chodí pořád.
Vrátil se i Boeing a hlásí, že letí do rovin a pak na přistávačku. Míra už je tam a o Tomášovi nikdo neví.
Vydávám se tedy taky do rovin a napadá mne, jestli to nepůjde nad město Bassáno. Kdysi se mi to povedlo (15.4.10) – viz ZDE.
Stále to jde jen dolů a tak se otáčím a vracím na oficielní přistávačku.
Náš kemp.
A zasloužené přeletové pivíčko. Můj let je ZDE, Boeinga ZDE, Mírův ZDE a všechny lety jsou ZDE.
Registrace, kontrola pojištění a zaplacení startovného. Za dnešek a zítřek 11 €. Potkáváme tam i Zdenka Trčku, můj instruktor.
Do kempu jdeme pěšky, je to kousek a auto máme na kopci.
A co je tohle? Prý občas někdo přistává v kempu, ale nevím proč. Z frajeřiny či chce ušetřit těch pár €? Stojí to za to?
Pak se dozvídáme, že je to nějaký mladý Čech a prý to po delší chvíli rozchodil. Trčkovci balí a loučíme se.
Zapíjíme pěkné létání a dobrý návrat.
Před chvílí nedaleko na parkovišti přistál Snajby, dnes dal návratovku 112 km. Super! Jeho let je ZDE.
Vrážíme na nákupy a ve dveřích potkáváme Nikotýna. Kdo ho nezná, je to Pavel, ale při letu kouří a tak se mu tak říká.
Boeing dovezl auto a taky si udělal nejnutnější nákupy. Teprve před chvílí přistál Tomáš, jeho let je ZDE.
Vyrážíme do pizzérky. Kdo to nezná, je hned vedle kempu. Zadní brankou se chodí přímo do ní.
Tady je Bambus - jeho dnešní let je ZDE, Nikotýn - jeho let je ZDE a Míra (Mareček) se Spy.Dr. - jeho let je ZDE.
Až po třech dnech zjišťujeme, že Tomáš nás ve vysílačce neslyšel (a prý že s ním nemluvíme), měl ji špatně naladěnou.
Vzal si od Míry návod, v pizzérce ji naladil a
spolu jsme se alespoň přes celý stůl mohli v klidu domlouvat. Vlevo ve předu je Zuna - jeho let je ZDE.
Asi si zaletěl taky tak blbě, jako já, jenže on se už
nevyzvedal. A pokud vím, čekal na svoz na rogalistické
přistávačce. Nemohli ho dlouho nalézt a bylo na něm vidět, že zatím dostatečně dodržoval pitný režim. :-)
Já šel s Mírou do kempu dříve, těšil jsem se
na tu horkou sprchu. Jenže byla jen vlažná a až později jsem se dozvěděl, že
zrovna ta moje je nejchladnější. Prý druhá zprava je nejteplejší a jen u ní se
dělaly fronty, i když jiná byla volná.
Ještě jsem s EL SPEEDO chvilku zkouknul jejich videa startů a přistání, výlet se jim povedl – viz ZDE.
