V pátek 12.10.12 navečer JaHovi ve vzkazech napsali:
Vypadá to, že zítra bude
vhodné počasí na svahování na Železných Horách. Sraz bude mezi 8-9 na letišti
u Podhořan (Nový Dvůr) u Honzy Hájka. Pak se přesuneme na startoviště u Zbyslavce.
Měl jsem cukání, ale nikdo jiný se nepřidal a ani počasí nevypadalo až tak nadějně.
Druhý den mi volal Milan a pak ve vzkazech napsal:
Na dnešek jsme s Petrem z Říše plánovali nějakej menší závod a tak jsem zkoušel obvolat místní piloty a domluvit to. Hned první telefonát (Boeing) mě vyvedl z míry. Boeinga jsem ráno kolem půl desáté vzbudil a dokonce asi vstal z postele. Pak se mi zdálo, že upadl a hned nato se se mnou rozloučil slovy "Dobrou noc". Obvolal jsem tedy ostatní a takhle to dopadlo:
Ti, co účast potvrdili, mají sraz ve 14:00 na Františku.
Volal
mi i Víťa Fedra, jestli v tak krásný
termický den nebudeme na Pěčíně vlekat, a pak se divil,
když jsem mu řekl,
že u nás to už všichni zazimovali a já že jdu za
Želetavákama krosnit. Popřál mi krásné
termické krosnění, jen nevím, jak to myslel. :-(
Tak do jedný dobrý, pak už se vysoká hodně rychle nasouvala. Škoda.
Tak do jedný dobrý, pak už se vysoká hodně rychle nasouvala. Škoda.
FrantaL až teď zjistil, že má prasklý rám. Prý se mu po cestě uvolnil držák a krosna spadla na silnici.
Milan že prý už má krosnu vyladěnou a že počkáme na ostatní. Já čekat nechtěl, známe to! Sraz byl ve 14, teď už bylo půl třetí.
Dnešní téma - „Barvy podzimu“.
Už bylo třičtvrtě na tři a stále nikdo nikde.
Slunko ještě svítilo a termika fungovala. Když jsem narazil na silnější, i se stopnutým motorem jsem stoupal.
Tady byla spousta kačen.
Co se děje? Stále nikdo neletí. Už bude půl čtvrté a koukám, že Milan za pomoci nářadí a spousty pomocníků zase ladí krosnu.
Tohle pole z dálky vypadalo jako namrzlé.
Pořád ještě né? Alespoň Petr se už připravuje.
Nejenom listí, ale i pole na podzim žloutne?
Je po půl čtvrté a konečně startuje Petr a po něm Milan.
Jen jsem si je nafotil, každý letěl jinam. Já nikoho honit nebudu a jdu na přistání.
A Milan hned taky, že si musí zakouřit. Je toto
normální? Byl tam i František Smrčka se synem, nabízel jsem mu moji krosnu, ať
se proletí, když tu jeho ještě nemá opravenou. Odmítl a ještě mě vyslal do
vzduchu, že prý ať se zaletím podívat na nově postavenou rozhlednu za
Želetavou. Určil mi i přibližné místo a já teda letěl.
Nemohl jsem ji najít, tohle za vsí uprostřed pole je snad posed a né rozhledna.
Až jsem ji uviděl. Ale to už mne trochu zarazil pohled na nádrž.
Ještě pár fotek (sluníčko tomu chybělo) a honem na přistávačku. A s plynem jsem zacházel velice opatrně!
Vyšlo to, doletěl jsem! Celkem mi to dalo hodinu a 3/4 ve vzduchu.
Po mně přistál hned Petr a za chvíli Milan, který si po cigaretce zaletěl taky na rozhlednu.
Poletový rozbor.
Milan než by krosnu k autu popotáhnul, raději ji nastartuje a kousek popojede. Do příště možná vymyslí i automatické spojování!
V neděli
už počasí nemělo být nic moc, ale u
nás bylo pěkně. Ráno by se dalo létat nad mlhou
(to jsem zaspal) a rozfoukalo
se až po druhé hodině, do té doby bylo krásně. My
už měli jiné plány, navíc mi došel olej do
krosny, takže jsem raději sbíral plusové body. A těch bylo!
No a večer byl na internetu v přímém přenosu další pokus o seskok z vesmíru, původně plánovali ze 36 km, nakonec dal 39 km. Když jsem se díval, stoupání měl stejné, jako míváme my. Pár fotek z tohoto přenosu mám tady, snad vám to nebude vadit.
No a večer byl na internetu v přímém přenosu další pokus o seskok z vesmíru, původně plánovali ze 36 km, nakonec dal 39 km. Když jsem se díval, stoupání měl stejné, jako míváme my. Pár fotek z tohoto přenosu mám tady, snad vám to nebude vadit.
