V neděli 12.8.12 jsme si dali spicha v Radkovicích. Zájemců o vlekání by bylo ještě více, ale na jeden vlek nás bylo až až. L

 

Tentokrát dorazil i Lukáš, jenže už asi vyšel ze cviku. Prvně zjistil, že nemá batoh, a pak ani odpínák. Musel si ho zapůjčit.



Boeing startoval první a hned se chytil.



Přípravy na dlouhé přelety.



Najdete na fotce s mrakem Boeinga? Nám ostatním se nedařilo a dlouho se nikdo nechytil.






Konečně další – Kozleek. Pak zase nikdo.



Jenže Kozleek vytočil jen první stoupák a pak šel pouze dolů. Zavolal si Ladíka o svoz a ten pro něho jel.




A kohopak to v dálce všichni vidí? To je přeci padák! Kozleek se vysbíral a Laďa pro něho jel zbytečně!



Pak se zadařilo Zbyňkovi a Vaňousovi. Já to měl tak tak, už jsem vysouval podvozek na přistání, když tu najednou stoupáček a já se snad ze 100m vyzvedal. Paráda!




Při startu jsem chytil za šňůru, jen to škublo, a pak koukám, na šňůrce je cvoček z kombinézy. Oddělal jsem ho až po přistání.



Chodilo to pěkně, tady jsem musel dávat ouška.




Rancířov, Hluboká a hranice s Rakouskem. Ty jsou krásně k poznání. Závora tam už není a dříve bychom se sem ani nepřiblížili.



Ta malá políčka asi pro termiku nejsou nejlepší, tady to většinou jde hůř, než na naší straně.



Raabs, tam někde je na zemi Kozleek, jen o něm nevím, na vysílačce má jinou frekvenci.



Já se tu delší dobu mořím a hledám.



Už už to vypadalo na přistání, pak jsem vynadal Termoskovi a najednou to šlo. A dravec mi nepomohl, ten se přidal ke mně.



V dáli je vidět Waidhofen. Vzpomněl jsem si, že sem si tam chtěl vyfotit ty kameny, jak jsem už psal na konci v článečku ze 4.7.12.



Takže stočení tím směrem a hlavně tam doletět!



Konečně mi Termoska udělal mraky dálničního typu a byla to jízda příjemnější než na dé jedničce. J



Ve Waidhofenu jsem byl za chvíli.



A tady jsou ty kameny. Jen jsem byl měkkej a neslítl níž, možná příště. Zatím mi stačí výřez z fotky.








Kam bych mohl letět, bylo mraků moc, a vlevo máme zakázaný prostor, tam jsem nemohl.



Otočka zpět a pak na západ. U Schremsu pěkný stoupák.





A tady je Gmünd.



Pořádně jsem nevěděl, kde jsem, až tuhle vodu poznávám, znám ji teda jen ze strany od Třeboně. Barvu má jak Soča!



Opět utržený speed a pohled do dáli mne otrávil. Já nechtěl do těch kopečků, už to moc nechodilo a případný návrat by byl složitější, a tam, kam jsem chtěl, tam to bylo celé zatažené.



I tak jsem se tam vydal. Bylo to kolem hlavní silnice a třeba se počasí zlepší.



Pěkně si vyfotit tohle městečko se mi nepovedlo, už jsem se nevyzvedal a nedaleko přistál. Můj let je ZDE.



Zámeček vypadal zajímavě, nafocení ze vzduchu tedy musím nechat napříště. A za chvíli se počasí zase rozchodilo!



Zdenča pro mne přijede nejdřív za hodinku a tak mám čas na focení ze země.



Město je také pěkné a fotek tady mám móóóc. To se asi všem líbit nebude. L







Vyrazil jsem i na zámek.





Otevřu taky vrata do dvora a tam je divadlo! Vyndal jsem tedy foťák, udělal pár snímků a pak teprve odešel. J



Nikdo neprotestoval.



Ten dobový kostým a pizza dohromady moc nejdou.












Po krásné hodinové procházce i s báglem na zádech vyrážím na výpadovku čekat na svoz.



Po chvíli dorazila má ESA a vyrazili jsme k domovu. A vypadalo to, že termika pořád funguje.


Jak polítali kolegové, ani nevím, někteří to ani nepřihlašovali – lety z Radkovic jsou ZDE. Po cestě před Waidhofenem jsem dokonce mluvil vysílačkou i s Brábou, byl někde u Dačic, ovšem pak brzo přistál – všechny jsou ZDE. Někteří nás hodně přelítali! Gratulujeme!

Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/