Jak
jsem už psal v minulém díle,
v neděli navečer jsme se přesouvali z Graifu
do Tolminu. Dorazili jsme tam před půlnocí, postavili stany a
většina šla spát, já s Rumbim jsme
si ještě udělali večírek.
V pondělí ráno 2.7.12 to s počasím ještě vypadalo nadějně.
V kempu u Igora jsem byl poprvé.
Chtěli jsme vyrazit na létání, Janča na kolo.
Ještě zaplatit startovné a tady jsme se konečně zase potkali s Květou a Broňou. Spletli si kemp a byli jinde. J
Jak podle předpovědí, tak podle výběrčích mělo být letovo.
Scházeli se tu dnes i školy PG, tak hurá na kopec!
Nekoukej na nás jak na exoty!
Ovšem na kopci od východu hodně foukalo a školy na Kobalu ani nejely. L
Stále jsme čekali a doufali.
Chvíli po nás dorazila i partička Poláků. Taky se trochu nudili a blbli. J
Nárazy větru byly velké a když to vzdali i Poláci, bylo to jasné.
Nahoře
zůstal jen Rumbi,
stejně musel čekat na Janču, která se mu někde toulala po
kopcích. Mobil už měl funkčí, jak jsem mu poradil, dal ho
do rýže (vysaje vlhkost) a to mu pomohlo.
Zatáhlo se a poprchávalo, my si užívali kávičky v Paradisu.
A tady je náš zasloužený pozdní oběd. J
Ještě jsme se zajeli podívat do bývalého kempu U Johnsona.
Dnes s jiným názvem, ale podoba je tam velká. Sociály jsou ale mnohem lepší.
I ta koupel je tam suprová. Ovšem Květu jsme dál do vody nedostali.
Ještě okouknutí vstupu do parku a otevírací doby, sem zítra vyrazíme, má být zase neletovo.
A co ještě zkusit východní start na druhé straně Tolminu? Nikdo z nás tam ještě nebyl.
Ovšem tady už nefoukalo vůbec. Start hodně krátký, i tak do toho Květa šel s nadšením.
Já teda pak musel taky. Miloš mi hlídal závan a Broňa držela náběžku. Povedlo se!
Naše sletíky jsou ZDE a ZDE.
Přesun do kempu, setkání se zbytkem party a vyražení k Tolmince.
Hlavně kvůli chlazení piva. To fungovalo rychle!
Vody bylo všude málo, jen Miloš si našel větší hloubku. Poznáte ho?
Protimrazová ochrana!
Na Milošovo doporučení jsme zakoupili jednorázový gril.
Pečení vypadalo krásně a nadějně.
Jenže najednou se zatáhlo a kde se vzaly, tu se vzaly kroupy!
Květa s Broňou zachraňovali elektroniku, já maso.
Přeháňka byla krátká a výživná, větrání mého stanu nekonečné!
Po dlabanci mi slíbili stáhnout mé lety do našeho notebooku. Že s elektronikou mám pořád potíže, mi nevěřili.
Já
si půjčil Rumbiho
kolo (křáp jeden, nemá šlapky, světla, i ty
přehazovačky jsem dlouho nemohl pochopit!) a jel skoro po tmě hledat Janču někam
k soutoku Soči a Tolminky. Nenašel jsem ji,
zato jsem pořádně vyděsil jiné děvče, které tam
asi chodí běhat. Že si ji chci
jen takhle vyfotit a oblečenou, naštěstí brzo pochopila.
Když jsem se vrátil, u PC už těch odborníků bylo hodně, i tak to nerozchodili.
Najednou jim to hlásilo přes 30 chyb a jak to znovu odinstalovali, sebral jsem jim to a vícekrát nepůjčil.
Janča měla z Milošova hrnku přímo strach a hrůzu, podrobnosti tady ani psát nemůžu. Zeptejte se jich!
