Již týden jsem čekal na pěkné počasí, měl jsem totiž
domluvené focení továrny TRW v Dačicích. Chtěli to ještě stihnout s rozkvetlou
řepkou, navíc v pozadí chtěli mít i Dačice, takže jsem potřeboval ranní
sluníčko, jenže počasí nám stále nepřálo. Až konečně v úterý ráno 15.5.12
bylo jasno. Požádal jsem v práci šéfa o dovolenou a náhodou mi to prošlo.
Takže hurá domů, vše sbalit a hned vyrazit do Dačic na letiště.
Ovšem odkudsi se nad Dačice nasouvaly mraky, přitom po okolí bylo jasno.
Čekal jsem, že se to rozpustí, ale né a né. A na tom okolí postupně narůstaly kumulky.
Později
jsem do vzkazů napsal -
Ještě jsem potkal známé, trochu machrovali, a tak jsem jim půjčil krosnu na záda. A nezvedli se!
Byl jsem tedy doma, ale když se odpoledne udělalo pěkně, vyrazil jsem. Start byl v Lidéřovicích.
Hned jsem potkal pěkný stoupáček, kus si vytočil, ale jak jsem nadletěl nad les, bylo to na mne trochu divoké.
Vydal jsem se tedy nafotit TRW při odpoledním sluníčku, nad Dačicema to vypadalo klidnější.
Jo klidnější, najednou se tam ukázala taková divočina, že jsem nevěděl, co dělat dřív. Tak tak jsem zvládnul udělat pár fotek.
Pak jsem raději přistál na místním letišti, ani se mi v tom nechtělo letět zpět k autu.
Tady jsou vidět maximální hodnoty na váriu, k tomu ještě roztočená vrtule na zadku a focení, to prostě nezvládám. L
S krosnou mne přijel podpořit i František, tomu prý taková divočina ve vzduchu nevadí.
Pak se na nás přijel podívat i Laďa. Pozemní personál se hodí vždycky. J
Ovšem start se na poprvé nepodařil a navíc mu zlobil motor, nešel do otáček, takže nakonec neletěl vůbec.
Po téměř dvou hodinkách čekání na lepší podmínky jsem to zkusil znovu. Na startu téměř bezvětří, nahoře stále binec.
Takže jsem rychle opouštěl Dačice a mazal na přistání k autu.
Dovolenou jsem ......... Snad příště to bude lepší.
A ouha, lepší se to udělalo hned v pátek 18.5.
Ráno jasno, bezvětří, ale později se mělo rozfoukávat. Do práce jsem přijel
rovnou s výbavou a šéfa požádal jen o dvě hodinky volna. Naštěstí měl
pochopení, za to úterý mne i litoval. Tak honem na letiště. Je bezvětří a na ranní
mrazíky bude vzpomínat ještě dlouho hodně zahrádkářů, zelinářů, ovocnářů, zemědělců a nevím kdo ještě. L
Opět se mi sem něco nasouvalo. Start za bezvětří mi naštěstí vyšel a vyfotil jsem i nově postavenou firmu Hečky a Máci.
Na úterní fotky jsem si vzal svůj novější a větší foťák, ale fotky se mi moc nelíbily. Teď mám svůj stálý a zaběhnutý fotoaparát.
Snažím se to fotit ze všech stran a úhlů, ale nahoře to proti větru neletí. Bez speedu 2 km/h.
Dole mne to naštěstí pouští, ale zase do toho začíná pobublávat termika.
Tak už to snad stačí, né?
Přistání v pohodě, teď bych už mohl startovat i na kříž, jak se rozfoukává. Jsem rád, že to mám za sebou zavčas.
Fotky jsou snad dobrý, ale je to jen 5 M foťák, a
jelikož k nám přijeli mladí a mají sebou svůj suprovější foťák, koukám i
na počasí na sobotu. Vypadá to opět nadějně, možná ještě líp než v pátek.
No a jelikož nás vnuk brzo ráno tahá z postele a je pěkně, razíme na
dačické letiště znovu.
To mám pomocníků! Ještě školení o foťáku, je tam vše nastavené, tady je jen hlavní vypínač a tady se fotí!
Ovšem
ouha. Jak ten těžkej foťák musím držet jen
jednou rukou, omylem palcem mačkám nějaké
nastavení. Na displeji je najednou spousta nesmyslů.
Vypínám ho a pouštím znovu, snad to
nezůstane uložené.
Zůstalo! I pak se mi tam občas nějaké nastavení podařilo spustit a nakonec z té spousty fotek je použitelných sotva pár.
Hlavně jsem tam prý přestavil citlivost. Jenže už se zase hodně rozfoukávalo a tak na další let to nebylo. L
Raději jsme pak vyrazili na výlety a tím jsem
místím umožnil si alespoň trochu polétat. A prý to bylo pěkné!