Na pomoc jsem sebou měl vnuka Jiříka.
První letěl František, po něm já.
Počasí sice krásné, dole téměř bezvětří, ale termiku aby pohledal. Občas jen bublinka, nic víc.
Jiřík mne tam poslal ještě jednou. Zase mi prasknul speed, ale to je u mne normální. L
Druhý pokus dal i František, opět nic.
Začal jsem to balit, s malým jsme museli domů na spaní, a teprve teď přijížděli další zájemci o vlekání.
Zdenča se o Jiříka postarala a mne pustila zpět na Pěčín. Pro jistotu jsem si tentokrát sebou vzal i krosnu.
Stále jim to tam moc nelétalo. Občas se někdo
divil, co má vůbec v batohu, vždyť někteří to naposled měli vybalené před
půl rokem. No a Láďa se pochlubil, jak má uspořádaný pultík i
s foťákem, že bude hodně fotit a posílat mi článečky.
Tady startuje Kozleek, doba už byla pokročilá, ale ten se tam udržel dost dlouho.
Občas
se někdo udržel dýl, ale žádná sláva.
Rozhodl
jsem se tedy pro krosnu. Myslel jsem, že budu startovat někde
dál, oni na to
jsou někteří bezmotoráři háklivý, ale
tentokrát bylo i pár zájemců, kteří to
ještě neviděli a tak jsem to vybalil tam. Zkusili si to i hodit
na záda a dost
se divili, že se s tím dá vůbec zvednout a pak i
utíkat. A to měli jen z poloviny
natankováno a neměli tam ještě můj pultík
s pivem.
Trochu mi i pomohli se startováním, mám to nějaké
rozladěné a nešlo to do otáček. Při nabírání výšky jsem si trochu pomáhal termikou,
občas se dala najít.
Tady jsem se potkal s Láďou. Vypadalo to, že na mně zkouší nový foťák, ale fotek jsem se ještě nedočkal, tak nevím. L
Zaletěl jsem si nad Bábu, že tam to s termikou bude lepší. Před lesem jo, nad kopcem to žádná sláva nebyla.
S výškou se dost zvedal vítr, v 700 m nad terénem mi to zpět letělo jen 10 km/h.
Tady jsem se ještě potkal s Petrem, byl problém fotit, bylo to jak jízda napříč bramborovým polem.
Po třetí hodině jsem odjížděl, stejně už většina
balila. Ještě jsem se zastavil u vody a pokecal s už asi bývalým padáčkářem
Petrem.
