Sobotní ráno 3.3.12 vypadalo
zase pěkně. Noční mrazík opět řádil, to by bylo
něco na Macíka. On věděl, proč s námi nejet!
Drobas chtěl, ať ho ve sprše vyfotím, že to bude konečně alespoň jedna pěkná fotka. J
Ráno všem chutnalo. A že jsme si vyžírali!!! Na světě je přeci krásně. Dravci nám už točili nad hlavou.
Ještě společná fotka, jen fotografové se museli vystřídat. Nejsou lidi! A kdybych věděl, co nám Libor udělal, byl by bez fotek! J
Pak jsme Pepovi pomohli rozmotat šňůrečky od jeho včerejší nehody.
A fuška to byla! Ještě že nás bylo tolik.
Tentokrát nás na startovačce přivítala i rogálka a trochu chladnější ovzduší. Včerejší dvacítky to už nebyly.
Vypadalo to na pěkné polítání. Rogalista nám tam udělal pár pěkných průletů, rakušákovi to po startu taky pěkně stoupalo.
Co se děje? Nejsem jen zhýčkaný včerejší klidnou a pohodovou svahovačkou?
Ne ne, je to divočejší! Východní vítr dělá své. Původně předpovídali 2m, dnes 3m a je to asi ještě víc. L
Nejspíš se nikdo nedostal ani k prvnímu přeskoku, vždy jsme nabrali výšku daleko před ním, ale před koncem hřebene sklesali.
Po dvou pokusech jsem to taky vzdal a letěl zpět.
Snažil jsem se, ale asi je ani nechce. Už se víc neozval a adresu mi nedal. J
Ovšem jak jsem uviděl pod klášterem Soču, fotku jsem si musel udělat. Ještě kousek a bude to paráda. Líbí se vám?
Po chvilce u mne přistál nějaký Slovák, taky tu vyhnil, ovšem ta dívenka prý nebyla z jeho party. Asi jich tam bylo více.
Při cestě domů Míra a Boeing udělali z auta ještě pár fotek, já zrovna řídil. Tyhle u Tolminu., už by to tady bylo na lítání.
U Kobaridu a Bovce.
Mangart a jezero téměř bez vody na italské straně.
Drobas chtěl, ať ho ve sprše vyfotím, že to bude konečně alespoň jedna pěkná fotka. J
Ráno všem chutnalo. A že jsme si vyžírali!!! Na světě je přeci krásně. Dravci nám už točili nad hlavou.
Ještě společná fotka, jen fotografové se museli vystřídat. Nejsou lidi! A kdybych věděl, co nám Libor udělal, byl by bez fotek! J
Pak jsme Pepovi pomohli rozmotat šňůrečky od jeho včerejší nehody.
A fuška to byla! Ještě že nás bylo tolik.
Tentokrát nás na startovačce přivítala i rogálka a trochu chladnější ovzduší. Včerejší dvacítky to už nebyly.
Vypadalo to na pěkné polítání. Rogalista nám tam udělal pár pěkných průletů, rakušákovi to po startu taky pěkně stoupalo.
Mně chvíli po stratu upadlo ouško a zůstalo chycené
za šňůry. Vyklepal jsem ho, ale za chvíli to se mnou zase pěkně lomcovalo.
Co se děje? Nejsem jen zhýčkaný včerejší klidnou a pohodovou svahovačkou?
Ne ne, je to divočejší! Východní vítr dělá své. Původně předpovídali 2m, dnes 3m a je to asi ještě víc. L
Nejspíš se nikdo nedostal ani k prvnímu přeskoku, vždy jsme nabrali výšku daleko před ním, ale před koncem hřebene sklesali.
Po dvou pokusech jsem to taky vzdal a letěl zpět.
Občas
to létání vypadalo spíš jako boj o
život, někteří
to i vzdali a raději šli na přistání.
Nejspíš tam dýl vydrželi jen ti, kteří
minulou noc trochu
umrtvili strachové buňky. J
Druhý
Míra mne už před tím požádal o pár
leteckých
snímků, na kterých bude, prý ještě
žádné nemá. Vysílačkou jsme se domluvili a
dali si letecké rande. Říkám mu, ať sletí
níž, že na fotce musí být vidět k zemi,
že to jinak bude jak nad přistávačkou, ale dolů se mu nechtělo,
prý je rád, že
se tam drží.
Snažil jsem se, ale asi je ani nechce. Už se víc neozval a adresu mi nedal. J
Pak jsme to někteří ještě protáhli po větru ke
Gorici.
Chvíli
jsem se točil v jednom stoupáku a v jedné výšce s Boeingem, volal na
mne, jestli to otočíme, abych mohl fotit, ale byli jsme rádi, že se
zrovna zvedáme. Pak to natáhnul ještě dál a já za ním.
Ovšem jak jsem uviděl pod klášterem Soču, fotku jsem si musel udělat. Ještě kousek a bude to paráda. Líbí se vám?
Jasně,
mohla být ještě lepší, a co teprve
v létě!
Ale teď jsem se díky fotce dostal za hranu kopce a začal silně
klesat. Honem se
rozhlížím, co s tím budu dělat, na
zvedání to nevypadá a s přistávačkou
to je taky špatné. Při bližším pohledu je
to mezi barákama samá vinice. L
Né že bych se dal na modlení, ale moc tomu
nechybělo. Dopředu to moc letět nechtělo, se spídem jsem se bál klapnutí v rotůrku, ale
dali jsme to. Před kopcem to už bylo veselejší a pěkná přistávačka se taky
našla. Po přistání jsem prvně do vysílačky hlásil, že ani nevím, kde jsem, po uklidnění
jsem poznal, že tudy jezdíme na kopec. No a po chvilce z kopce kolem mne jeli
kolegové. Drobas si tam už přivlastňoval nějakou Slovenku, kterou taky sváželi,
naštěstí Boeingovo auto se mu tak nelíbilo a nechali mi ho tam. Rozloučili jsme
se a oni jeli domů.
Po chvilce u mne přistál nějaký Slovák, taky tu vyhnil, ovšem ta dívenka prý nebyla z jeho party. Asi jich tam bylo více.
Po
vytahání kolíků se stany samy vydávaly na
cestu,
asi se už těšily domů. V neděli mělo pršet a
ještě více foukat. Ještě
zaplacení kempu (8,5 €/noc - nám počítali jen
dvě) a rozloučení s budoucím majitelem.
Při cestě domů Míra a Boeing udělali z auta ještě pár fotek, já zrovna řídil. Tyhle u Tolminu., už by to tady bylo na lítání.
U Kobaridu a Bovce.
Mangart a jezero téměř bez vody na italské straně.
Na
odpočívadle v Rakousku jsme se náhodně
potkali s dalšíma Slovákama. Už
v pátek jsme si vyslechli historku,
že někoho na Lijaku chytl stoupák 15 m/s, roztrhnul mu
křídlo a pak padal dolů,
no a právě tomu v červené bundě se to přihodilo. Jen
to trochu upřesnil –
byla to asi jen nějaká bublina, trvalo to tak 2 vteřiny, na
vário se ani
nepodíval, takže stoupání neví, a
natržení bylo tak 20 cm, ale částečně to už mohlo
být z dřívější
doby.
Dnes si prý vyjeli na Kobalu, to už jde, ale foukalo tam přímo neletově, takže to vzdali.
Dnes si prý vyjeli na Kobalu, to už jde, ale foukalo tam přímo neletově, takže to vzdali.
Pěkné to bylo!
Vlasta
http://www.pgv.cz/