Už v pátek 24.2.12 jsem ve vzkazech vyhlásil letovou pohotovost, že bychom mohli ve středu večer vyrazit na Lijak. Počasí dle předpovědí naštěstí stále vypadlo dobře, ale většina dačických padáčkářů mi dala košem.



Po pěkném rozloučení jsme tedy ve středu 29.2. po 16. hodině vyrazili jen Míra, Boeing a já.

 

Do kempu na Lijak jsme dorazili těsně po půlnoci.



Než jsem vstal, byla tam už i další partička z Čech (více se snad časem dočteme ZDE) a osobně nás přivítal majitel kempu.



Míra samozřejmě sebou vzal i svého již velice známého a oblíbeného Srnečka.



Dorazili další, Boeing asi o všech už věděl předem a většinu znal osobně. Tohle je druhý Míra a s Mírou byl kdysi na krizovkách.



Já tu dlouho nebyl a tak pěkné sociálky pro mne byly novinkou.





Kolem desáté jsme vyjeli na kopec. Boeing dával školení, jak se tam má létat. Škoda jen, že jsem nedával pozor. Já tu byl jen párkrát, ale vždy létal pouze místně, pouze jednou jsem se vydal dál, ale vyhnil jsem před prvním přeskokem. L



Bylo krásně a teplo, jak dokazuje Drobas.



A jdeme na to!!! Tady startuje Boeing a Míra se připravuje. Pozdravil jsem se ještě s Trčkou od MACu, před chvílí dorazili.




Co je to za zlozvyk téměř pořád točit pravou? Já vás pak ve stoupání nemůžu fotit a to mi pije krev. J







První přeskok.





Ajdovština.



Druhý přeskok.





Na konci jsou vysílače, to bývá otočňák.



Tady to po větru letělo dost rychle, zpátky to bude horší. I tak jsem k vysílačům letěl, fotku jsem musel mít. J



Tady se vracím s Mírou, moc to neletělo a bylo to dost houpavé, ale téměř se nemuselo točit.



Tady jsem výšku nabral a zkusil to zpět ke Kovku, ale nedal jsem to. Míra to vzal proti větru rovinama a udělal líp.




Stočil jsem to do údolí a přistál. Takových bylo hodně, většina přistávala na oficielní přistávačce pod Kovkem, já o ní nevěděl.



Nevěděl o ní ani Pepa z Budějovic, kterého jsem náhodně potkal, když jsem šel za Mírou, který na ní přistál.



Tady mi Míra ukazuje startovačku. Prvně mě lákal k sobě, že tam je i pizzerka, ovšem zatajil, že je zavřená.



Boeing pro nás přijel druhým autem, pro které se do kempu vrátil stopem. Doslova nás tam našlapal!


Večírek byl pěkný, ale většina brzo odpadala, měli jsme toho dost. Minulá noc nebyla až tak dlouhá a první jarní létání dá taky zabrat. Můj let je ZDE , Mírův ZDE, Boeingův ZDE a všechny přihlášené lety z Lijaku ten den ZDE. A takhle to vypadalo v Evropě - odkaz ZDE (dej si tam datum 1.3., pokud tam neskočí sám).

Pěkné to bylo!

Pokračování příště.

Vlasta
http://www.pgv.cz/