Milanové za chvíli dorazili, Panťa i se svojí přítelkyní. A že jí pořídil pěkný svetřík, co?



Milan ohřál krosnu a hurá do vzduchu.




Po chvíli jsem tedy vyrazil i já. Vzal jsem to na Dačice, Milan se ke mně nepřidal. L



Tady je lom a myslivecká střelnice s kynologickým cvičištěm.




Přeletěl jsem Ladíkovi nad chalupou, ale asi ještě po obědě chrněl. J







Ještě jsem zaletěl nad Peč zamávat Zdenče.



Pak jsem se vydal zazávodit si s místním rychlíkem.





Byl jsem rychlejší. Občas na mne zatroubil a zamávali jsme si.



Vydal jsem se zpět přes Dačice.




Tady jsem se potkal s Panťou.



Chtěl jsem ho vzít na pokračování závodu s vlakem, ale dal mi košem.





Stíhal jsem ho až za Velký Pěčín, tam jsem mu zamával a vracel se zpět na start.




Nikdo nelítal, flákali to, a tam jsem je popíchnul. Než se Milan připravil, okouknul jsem i ten nový rybník.




Né každý start se povede, ale tenhle byl přímo ukázkový. Krásně to zapíchnul do závěje. J





Milan se kolemjdoucím pěkně předvedl! Dalo by se říct, že to bylo přímo letecké neštěstí.



Než dal druhý start, okouknul jsem Hříšici a naši východní startovačku.



Pak jsme se spolu vydali zamávat Macíkovi.




Byl na balkóně a mával. Milan ještě objevil masopustní maškary, já si jich bohužel nevšimnul. L




Po přistání jsem okouknul tu Milanovu novou krosnu. Na vrtuli se řádně podepsal sníh.



No a krosna mi připadala, že ji poskládal z dílů posbíraných někde v muzeích. J




Pak už jen rozloučení a mazali jsme domů. Fotky od Milanů jsou ZDE.