Den třetí.

Když jsem se v neděli 30.10.11 probudil a vykoukl ze stanu na oblohu, tak jsem nebyl rád.  Všude byla souvislá oblačnost tak 1000 metrů nad mořem. Takže jsem se v klidu nasnídal a oznámil kamarádům, že dnes svezu auto. Čehož partička ihned využila, a že se pojede startovat na památník. Nahoru radši řídil Míra (sice je v Itálii hranice půl promile, ale zbytkáč je zbytkáč!) 

Na startu u památníku na rozdíl od spodka svítilo krásně sluníčko, ale i silněji foukalo od východu. Mraky byly v souvislé vrstvě kam oko dohlédlo. A že dohlédlo daleko!

Nakonec nikdo neletěl a sjeli jsme na travnatou startovačku u první hospody. Je sice o 150 metrů níž než „ Na koberci „ , ale většinou odstartuješ přímo do stoupáku. Zde partička postupně odstartovala a začala se vozit pod již rozpouštějící se oblačností.  

Jakmile zasvítilo na start, změnil jsem názor a šel do vzduchu. Základny začínaly nad 1000 metry, tak jsem letěl směr východ pod památník. Pod památníkem už to bylo ve stínu, tak jsem to otočil a podél svahu letěl na Malou Grappu. 

Tam jsem se zvedl pod mrak, koukl se nad řeku, a páč se mi začalo dělat nedobře, tak jsem letěl na přistání. Tento let trval hoďku a čvrt a je ZDE.

Večer návštěva pizzerie, pak návštěva města s místní zábavou, a někdy po půlnoci jsem šel spát.