Na víkend jsme jeli na sever za mladýma do
Mostu. Na Flymetu strašili na sobotu s pěkným počasím a tak jsem si bágl pro
jistotu vzal s sebou.
Sobotní skutečnost 23.7.11 byla o něco horší, foukal
dost silný vítr, ale i tak jsme s manželkou a vnukem Jiříkem vyrazili na Ranou. Na západní přistávačce škola paraglidingu
trénovala a instruktor mi potvrdil, že vítr se uklidňuje, a že odpoledne to prý má být
lepší, a že Petr Chromec už odletěl někam na přelet. Tipoval to tak na Opavu. J
Nakonec to nebylo až tak slavné, jeho let je ZDE.
Takže jsme s Jiříkem a Zdenčou vyrazili na kopec.
Výstup byl náročný, zkoušel jsem i stopa, ale tenhle mne nevzal. L
Při výstupu opravdu moc nefoukalo a nad Ranou se zvedalo několik dospělých větroňů i jejich modelů.
Než
jsem vyšel na kopec, termika zeslábla a i
modeláři potvrdili, že to už není žádná
sláva. Na kopci nebyl ani žádný jiný
padáčkář, to mi bylo taky divný. Ani těm větroňům
se už nedařilo a přistávali zpět na letišti.
Původně jsem tomu nevěřil, ale Jiřík bez problémů vyšlápl celý kopec, až na vrchol Rané.
Vítr opět začal pofukovat docela svižně a navíc se stočil bokem. Čekali jsme na zlepšení.
Mladej se chvílema docela nudil. Tady mi vodítko na psa pěkně namotal na bágl.
Nedočkali jsme se zlepšení a tak jsme vyrazili dolů. Po
cestě jsme potkali dalšího nadšence, který mi tvrdil, že odpoledne by se to
mělo opravdu zlepšovat. Já už čekat nechtěl.
Někde v půli kopce jsme se potkali s mladýma, dali si oběd a vyrazili domů.
