Budec 16.7.11

Už v úterním článečku jsem psal – „V sobotu to snad bude lepší. Zatím to vypadá nadějně.“ A takhle zajímavě to na obloze vypadalo v pátek večer u nás.

Podle předpovědí to na sobotu 16.7.11 mělo být velice slušné, mělo být i téměř bezvětří, o to větší byl problém vybrat vhodnou startovačku. Nakonec Láďa na poslední chvíli zavelel, že vlekání bude od 11 hodin v Budkově. Když jsme odjížděli od baráku, zrovna se nad nás něco nasunulo a nevypadalo to nejlíp. Ovšem na Budkově to vypadalo krásně a při příjezdu už startoval Boeing.

Zdenča nabízela své osvědčené létací buchty a tak se ani nebylo čemu divit, že se všichni bez problémů hned chytali. J

Lukáš měl řádně zamotané šňůrečky, tipovali jsme to na sabotáž od Poupat, ale pak se přiznal, že naposledy přistál v makovicích.

Láďa s Františkem si pořídili nové vysílačky, teprve teď je vybalovali a ladili. Na lítání ani neměli čas.

Počasí se nám trochu horšilo, nejspíš se tam nasouval ten binec, co byl u nás před polednem.

Jak to trochu přešlo, šel jsem do toho. Odepnul jsem se ještě před koncem dráhy a postupně se zvedal.

Nechtěl jsem letět sám a tak jsem vyčkával na další.

Proletěli nám tam i dva větroni, ale nepletli se, letěli dál.

Prvně se objevil Lukáš a pak Míra, ale nechtěli se ani nechat vyfotit, natož aby letěli se mnou. L

Vydal jsem se tedy sám. Mráčky rostly před očima, nosilo to pěkně, jednou jsem dokonce musel dát i ouška.

Přeskakoval jsem od Jemnice okolo Budíškovic přes Bábu na Dačice.

Tam mne to trochu vypeklo a skoro to vypadalo na přistání.

Nevzdával jsem to a bojoval. Zkoušel jsem to nad Stařečkem a nad skládkou komunálního odpadu.

Sice jsem tam strávil ¾ hodiny, ale vybojoval jsem to.

Konečně zase ten krásný pohled na svět. Tam jsem to otočil a letěl nad Bábou na SSV.

Přeletěl jsem Novou Říši a doletěl nad další otočný bod – Starou Říši. Šlo to celou dobu dobře.

Vydal jsem se zpět. Šlápnul jsem do speedu a utrhnul se mi. Můžu nadávat pouze sám na sebe, věděl jsem už dřív, že je načnutý. L

U Krasonic to se mnou ještě poskakovalo, ale to jsem už nezvládl a musel přistát za vsí.

Můj let je ZDE, trojúhelníček jsem neuzavřel.

Sváděl jsem to na kazící se počasí, až podle ČPP jsem zjistil, že Zbyněk se v tom udržel ještě dvě hodinky!

ZDE jsou všechny sobotní přihlášené lety a ZDE jen ty z Budkova. No a tady je to na mapce.

Od západu se k nám nasouvala vysoká oblačnost. Opět jsem se stavil v Dačicích na letišti za modelářema, bylo tam dost živo.

V neděli už bylo neletovo, u nás hodně foukalo. Takže tímto článeček končí, dál už nečtěte ani se nedívejte. Mohli by jste si myslet, že ……..

Pěkné to bylo!

Manželky i milenky nám daly košem, ale já s Láďou jsme tvrďáci a vydali jsme se tedy na pouť do Kostelního Vydří sami. Do těch koulí jsem Láďu nedostal, ale na ten vysokej řetízák jsme šli!