Právě v roce 2009 jsem si je fotit za letu,
ale bylo špatné počasí.
Teď mne tam s malejma problémama jeden zaměstnanec pustil na nejvyšší
můstek udělat si alespoň pár fotek.
V neděli 22.5.11 v podvečer jsme se
vrátili domů a když mi Panťa zavolal, jestli bych si s nimi nešel
zakrosnit a že tam Zbyněk bude lítat s motorovým rogalem, bylo to jako
když dostanu povolávací rozkaz (pro ty mladší – to kdysi posílali
vojáci). Honem všechno sbalit a vyrazit. No nechytnul jsem i závory? L
Že
jsem si v tom fofru spletl
dědiny a místo do Třebelovic dojel do Třebětic, to se snad
dá pochopit. A to,
že když jsem se místních ptal po
padáčkářích a po práškařským
letišti, že na
mne koukali jak zjara, to je přeci taky jasné. Chtěl jsem tam i
s pomocí domácích
odstartovat a za klukama doletět, jenže blížící se
bouřka mi plány překazila a
já zase vše naložil a mazal na poslední
chvíli za nima autem.
Tentokrát jsem trefil správně, ale
díky té vzdálené bouřce Zbyněk rogalo ani nerozbaloval a ostaní váhali. L
Ovšem Milan, František a pak i já jsme do toho šli.
Bouřka byla daleko a počasí jsme si stále hlídali.
Milan se startem na tříkolce
za bezvětří a ve vysoké trávě měl docela problémy, kus letiště vrtulí asi
posekal, ale nakonec se přeci jen vznesl.
František i já jsme to bez problémů uběhli, nejsme
tak líní! J
Pak už jen lítání po okolí a focení. Na to už byla
dost tma, takže nejsou tak pěkné. Škoda!
Třebelovice
Rácovice
Velký
Újezd
Tady je už místo Milana Panťa, před chvílí se
přehodili. Navíc Milan nikdy nechce pózovat fotografovi. L
Hurá na přistání. Blížila se oficielní doba západu
slunka a mraky se už taky nasouvaly.
Původně jsem ještě volal kolegovi z práce, ale
nebyl na telefonu. Chtěl jsem, aby nám tam poslal švagra, který je motorář a
navíc místní. Možná ale bude trochu samotář, protože k nám se zatím
nehlásí. L