V neděli 12. prosince ve vzkazech Míra z Borovný
provokoval, jestli nebudeme mít nějakou vánoční besídku. No a Láďa hned napsal: „Také se připojuji k návrhu. Mimochodem v
Dačicích je nově otevřené sportovní centrum s bowlingem a tak bych navrhoval
(před)vánoční turnaj např. "služebně" starší vs. "služebně"
mladší. Tak co vy na to, bando jedna lítačská?“ A bylo to, jako když píchne do vos, zájemci se hned
hlásili.
Nakonec se tedy toho Láďa s Mírou chopili a
domluvili tam sraz na úterý 21.12.10 od 18 hodin, že bude slunovrat a tím se nám
zase začne přiblížovat termická sezóna. Míra do vzkazů ještě napsal: „Oslavu
Slunovratu navrhuji zpestřit i předvánoční
ochutnávkou vánočního cukroví, tak
se nestyďte a nelakomte, neboť po Vánocích si ho budete
muset sníst každý sám.“
A tak jsme se scházeli. Míra si donesl i nějakou velkou
tašku, možná počítal, že si nějaké
cukroví odnese. J
Bowlingovou dráhu jsme měli domluvenou od 19 hodin
a tak jsme zatím prošmejdili celé „Sportcentrum Rockhill“. Omrknuli jsme i
tělocvičnu a někdo si zkusil i lezeckou stěnu. Až nahoru vylezla jen Bára!
Pak jsme se pustili do bowlingu a někteří z nás
to zkoušeli poprvé.
Jak
jsem ještě zjistil, tak právě tento den byl navíc
třetím výročím vstupu do schengenského
prostoru a odstranění všech závor a zábran
na hranicích, a krátce po půl deváté večer
to bylo přesně deset let, kdy nám Temelín do
rozvodné sítě dodal první elektrickou energii. A
na to jsme si taky po půl deváté
připili! Vaňous už předem ve vzkazech psal, že za námi nemůže
přijet, že celou noc
musí rozbíjet atom, takže i jemu děkujeme!
Servírky s námi měly dost fofr!
Macík hrál oběma rukama. Prostě profík je profík!
Hrál
se tam i squash a bylo vidět i domácí
násilí.
Vlastně doma to nebylo, takže to možná mělo být sumo
(foťák jsem nastartoval trochu
pozdě). Plánované sumo Boeinga s Mírou se
nakonec nekonalo, stáhnul ho Macík
na pinec. Jen nám nějak nedorazil Míra z Borovné,
který to původně vyprovokoval, a nepřijel i Rosťa, který
to také slíbil. L
Ještě
chvíli jsme poseděli a pokecali. Zajímal jsem se, proč se
o víkendu nevlekalo, vždyť bylo tak pěkně a my dříve
využívali každou příležitost, ale ti praví
závisláci už asi vymřeli. Prý by to nestálo
zato a dávat padáček na sníh by některým
hodně vadilo.
Pak
jsme se rozloučili, popřáli si k Vánocům a slíbili
si brzké setkání snad už i u
létání.