V neděli 12. prosince ve vzkazech Míra z Borovný provokoval, jestli nebudeme mít nějakou vánoční besídku. No a Láďa hned napsal: „Také se připojuji k návrhu. Mimochodem v Dačicích je nově otevřené sportovní centrum s bowlingem a tak bych navrhoval (před)vánoční turnaj např. "služebně" starší vs. "služebně" mladší. Tak co vy na to, bando jedna lítačská?“ A bylo to, jako když píchne do vos, zájemci se hned hlásili.
Nakonec se tedy toho Láďa s Mírou chopili a domluvili tam sraz na úterý 21.12.10 od 18 hodin, že bude slunovrat a tím se nám zase začne přiblížovat termická sezóna. Míra do vzkazů ještě napsal: „Oslavu Slunovratu navrhuji zpestřit i předvánoční ochutnávkou vánočního cukroví, tak se nestyďte a nelakomte, neboť po Vánocích si ho budete muset sníst každý sám.“ A tak jsme se scházeli. Míra si donesl i nějakou velkou tašku, možná počítal, že si nějaké cukroví odnese. J

 



Bowlingovou dráhu jsme měli domluvenou od 19 hodin a tak jsme zatím prošmejdili celé „Sportcentrum Rockhill“. Omrknuli jsme i tělocvičnu a někdo si zkusil i lezeckou stěnu. Až nahoru vylezla jen Bára!



Pak jsme se pustili do bowlingu a někteří z nás to zkoušeli poprvé.





Jak jsem ještě zjistil, tak právě tento den byl navíc třetím výročím vstupu do schengenského prostoru a odstranění všech závor a zábran na hranicích, a krátce po půl deváté večer to bylo přesně deset let, kdy nám Temelín do rozvodné sítě dodal první elektrickou energii. A na to jsme si taky po půl deváté připili! Vaňous už předem ve vzkazech psal, že za námi nemůže přijet, že celou noc musí rozbíjet atom, takže i jemu děkujeme!



Servírky s námi měly dost fofr!







Macík hrál oběma rukama. Prostě profík je profík!






Hrál se tam i squash a bylo vidět i domácí násilí. Vlastně doma to nebylo, takže to možná mělo být sumo (foťák jsem nastartoval trochu pozdě). Plánované sumo Boeinga s Mírou se nakonec nekonalo, stáhnul ho Macík na pinec. Jen nám nějak nedorazil Míra z Borovné, který to původně vyprovokoval, a nepřijel i Rosťa, který to také slíbil. L




Ještě chvíli jsme poseděli a pokecali. Zajímal jsem se, proč se o víkendu nevlekalo, vždyť bylo tak pěkně a my dříve využívali každou příležitost, ale ti praví závisláci už asi vymřeli. Prý by to nestálo zato a dávat padáček na sníh by některým hodně vadilo.



Pak jsme se rozloučili, popřáli si k Vánocům a slíbili si brzké setkání snad už i u létání.

Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/