V minulém článečku jsem napsal – „a jak to dopadlo s výletem na severní Moravu, napíšu příště“, takže je to tu!
Na dušičkový víkend jsme měli jet k moji tchýni k Jeseníkům a já si naplánoval, že když mi bude jen trochu přát počasí, tak že to zkusím vzít alespoň kousek letecky. Ve čtvrtek mi to nevyšlo, polétali jsme tedy trochu u Želetavy, ale v pátek 29.10.10 mělo být úplně jasno a vítr JV až JZ. Zde jsou předpovědi větru podle Flymetu.
A
tak jsem to zkusil. Už start byl zajímavý, protože
prvně jsem vybral startovačku JZ, ale foukalo mi do zad. Přesunul jsem
se tedy na
severovýchodní, tam to bylo pěkně na komoru. Jenže
právě tím směrem jsem měl letět a protivítr
by mi nevyhovoval. Navíc do rána byl mrazík,
nyní to povolilo a všude bylo příšerně
mokro, takže boty, nohavice, padáček i šňůry, vše
bylo pěkně namočené.
Start za asistence Zdenči byl ale v pohodě. Ještě jsem se zaletěl rozloučit s Pečí a opět nafotil pokračování sousedovy novostavby.
Dačice byly v oparu a na bazénu ani noha. J
Pomalu jsem nabíral výšku a na GPS pozoroval zvyšování se rychlosti. Paráda, to mi vyhovovalo.
A hele! Tady jsme letěli včera – Dlouhá Brtnice. Podle kouře dole foukal JV, mně nahoře naštěstí JZ.
Tentokrát jsem konečně viděl i bývalý lovecký zámek Aleje, ke kterému
se včera vracel František, aby si ho vyfotil. Přístupové cesty vypadají zajímavě.
Tady je Brtnice a za chvilku jsem přeskakoval dálnici.
Už
dříve jsem plánoval, že bych si rád nafotil
krásný
kostelík u Žďáru, a proto jsem si ho tentokrát
zadal do GPS jako otočný bod a letěl přímo tam. Přeletěl
jsem město, to se mi moc nelíbilo, zato kostel Zelená Hora, ten je super!
Tam
si už se mnou boční vítr a termika pěkně
pohrávaly,
ale jak jsem opět nabral výšku, bylo to v pohodě.
Vítr sice slabý, ale správným
směrem, a žádné houpání, jen pohodička. V
dálce nad inverzí byly vidět vršky Jeseníků.
Blížil jsem se k Poličce, kde jsem se musel
vyhnout zakázanému prostoru. Asi jsem po cestě moc fotil, došly mi baterky a tak
jsem na focení musel použít mobil. Škoda. L
Letěl jsem dál na Svitavy, ale klesala mi rychlost.
Pode mnou byly vidět větrné elektrárny, které ukazovaly JV vítr, mě nahoře foukal
spíš od západu. Zkoušel jsem klesat a rychlost se zvětšovala, níž zase klesala.
Takže jsem se držel kolem 1.600 m n.m., někdy výš,
někdy níž podle směru letu a rychlosti. V nádrži už bylo paliva jen po dně,
ale můj cíl byl na dohled. Vyjde mi to?
Neletím už jen na benzínové páry?
Vyšlo
to! Zdenče, která jela autem, jsem už po cestě posílal
SMS, jak letím
a kde jsem. Teď jsem ji napsal, ať mne nahlásí u
příbuzenstva, že mě mají nad Bohutínem (nedaleko
Šumperka).
Přistál jsem si po třech hodinkách a pěti minutách,
dokonce v nádrži po dně zůstalo i trochu paliva. Tentokrát maximální rychlost
s polovičním speedem byla jen 66 km/h, né přes 90 jako 10.10., to ubíhalo rychleji.
J
Švagr si mne vyzvednul na loučce vedle místního hřiště, ale vyfotit se nechtěl nechat. A tady je z internetu stažený grafický výstup větru, kde je vidět, jak se s výškou výrazně měnil směr větru.
Švagr si mne vyzvednul na loučce vedle místního hřiště, ale vyfotit se nechtěl nechat. A tady je z internetu stažený grafický výstup větru, kde je vidět, jak se s výškou výrazně měnil směr větru.
Můj let je tady a nebo ZDE.
