Napodruhé jsem se v dost malé výšce přeci jen zachytil a vybojoval to.
Za Jemnicí mne doletěl Boeing, ale točit spolu ve stejné výšce jsme nemohli.
Byly za ním takové turbulence, že jsem si připadal jak na krizovkách! J
Přeletěli jsme do Rakouska, podle políček jsou hranice pěkně poznat.
Tam to se mnou vypadalo špatně, ale nakonec jsem se kousek vyzvedal a zaletěl si vyfotit městečko - Raabs an der Thaya.
A pak jsem se vyhrabal až pod základny za Boeingem.
A těch pěkných vlekacích cest, co tam mají!
Postupně jsme se museli tlačit na východ, abychom se vyhnuli zakázanému prostoru.
Letěl jsem nad pěknou nasvícenou krajinu, ale už jsem nic nenašel.
Ani nad touto správně nakloněnou, částečně zalesněnou strání, jsem nic neobjevil. A tak jsem jí věřil!!! L
Zaletěl jsem si alespoň nafotit hrádeček nad Messernem.
A přistál jsem za městečkem u pštrosí farmy. Dalo mi to 46 km a byla to paráda. Výpis je ZDE.
Než jsem to sbalil, zastavil se u mě nějaký pán a nabídl svezení. Neodmítl jsem. Ten hlídač budil respekt, ale byl to mazel!
Nevěděl
jsem, kam mě veze! Česky, slovensky ani rusky neuměl, ale když nakonec
řekl šššš, věděl jsem, kde mě
vysadí. Na vlak
jsem v Irnfritz ale nečekal a nabídnuté
sezení i s televizí mne
nenadchlo. J
V té
chvíli se mi ve vysílačce ozval Michal,
měl jsem ho nad hlavou. Najdete ho? Je na fotce. Nějaká rodinka
se o mne zajímala a tak jsem jim ukázal kolegu
na nebi. Nakonec je to zaujalo natolik, že jsem i
padáček se sedačkou vybalil a ukázal.
Okoukli i přístroje, ukázal jsem jim délku letu, stoupání a klesání, i
nějakou fotku ve foťáku. Nabídli
mi odvoz (kdo ví kam?), ale to jsem odmítnul, protože za
chvíli pro mě měla přijet
Zdena. Pití jsem ale neodmítnul.
Boeing mne přelítnul, padal sice stejně jako
já, ale nefotil a raději si zaletěl až k hlavní silnici. Dalo mu to 47,9 km
- výpis je ZDE. I tak jsme pro něho zajeli, ten nebyl daleko. Zato Michal to řádně
natáhnul a chvíli trvalo, než jsme k němu dojeli. Byl ale šťastný a spokojený
a v euforii slíbil i článeček. Dalo mu to 65,77 km - výpis je ZDE.
Při cestě zpět jsme v Rakousku viděli vrtule, nad kterými jsme letěli, a potkali jsme i někoho s tříkolkou.
Do Radkovic jsme se vrátili až při západu slunce.
Jak
jsme zjistili, polítali si ten den téměř všichni
a článečků bude víc. Někdo nechtěl do Rakouska a zkusili
to kolem hranic, někdo
nemá GPS. Kdo má, prosím, přihlaste své
lety, i třeba jen místní polítání, ať se můžeme podívat.
Výpisy jsou ZDE.
