Po Kozlíkovi jsem startoval já, Macík mne pustil před sebe, že už to jednou zkoušel.
U Víti jsem si objednal vlek přímo do stoupáku a bylo
to tak! Velký a široký, sice trochu slabý, ale byl tam. Ještě jsem čekal na
Macíka a když byl na vleku, letěl jsem k němu, že pak poletíme spolu.
Jenže udělal jen jednu otáčku a pak proti větru vyklesával až k zemi. To
se mi nehodilo a zase jsem něco vybojoval. Pak se mi zdálo, že dlouho
nikdo nestartuje a tak jsem se vydal sám.
Nebylo to nic moc, před Telčí to už vypadalo na přistání, ale pak jsem se vyzvedal a zase fotil a fotil.
Před Třeští to se mnou zase vypadalo špatně, už jsem si i vyhledával přistávačku. Naštěstí mne to nad lesem zase vyzvedalo.
Vzal jsem to na Třešť, chtěl jsem si nafotit náměstí se slunečníma hodinama a zámeček.
Ovšem na náměstí měli nějakou akci a
tak jsem si hodinky nemohl seřídit. J
Říkal jsem si, že ten kombajnista za městem mi pak snad pomůže.
A když né, stavím se za Radkem na kafe. Naštěstí mi pomohl, Radek možná ani nebyl doma.
Pak se už letělo líp.
Jihlava byla pěkná.
A těch lidí na bazénu! Mně se na koupání zdálo docela chladno. J
Po cestě jsem ve vysílačce slyšel komunikaci Kozlíka s Václavem. Taky si pěkně poletovali a užívali si na přeletu.
Co byly tyhle domky nevím, nejspíš tam něco mají vojáci, né? Ví to někdo?
No a tady poslední dobou bývá vyhlačování ČPP.
Pár větroňů jsem po cestě potkal, ale tenhle byl u mne až moc blízko. Krk jsem si mohl vykroutit, jen abych ho měl pořád na očích.
Chtěl jsem ještě doletět nad Havlíčkův Brod a nafotit si ho taky. Tam jsem ještě nikdy neletěl. L
Doletěl jsem si až k Hávlbrodu, ale město
bylo dlouho zastíněné. Mohl jsem letět bokem a doletět si třeba dál, ale to jsem
nechtěl. Raději jsem delší čas vyčkával na jeho okraji a doufal, že slunko
přijde dřív, než úplně vyklesám.
Pozoroval jsem auta, jak se řadí na křižovatce před semafory.
Se slunkem to vyšlo! Sice jen tak tak, ale povedlo se.
Jen škoda, že to náměstí mají zrovna v rekonstrukci. L
Honem jsem udělal spoustu fotek a doufal, že ten kombajn za městem mi zase pomůže. Nepomohl!
Přistál jsem po 63 km kousek za
městem, ale i tak to byla paráda. Občas do mne někdo vrtá, ať to křídlo
vyměním, že už je to dědeček, ale zatím jsme kamarádi.
S balením mi pomohla nějaká ochotná paní. Za
letu jsem posílal SMS o poloze a tak zanedlouho pro mne přijela Zdenča. Zlatá ženská! J A ZDE jsou všechny nahlášené přelety v ČR z toho dne.
Při návratu domů nám nad chalupou lítal Milan B.
a za chvíli se ukázali i Zbyněk a František S..
Ale po takovém krásném termickém létání mně motor může být ukradenej!!!
Zajeli jsme tedy ještě za nima pokecat na startovačku do Němčic.
Vyslechli jsme i pár zajímavostí z leteckého dne ze Sazomína. Čáneček mají ZDE.
Zbyněk si na památku nechal i suvenýr. Byl z něho nadšený. My bychom ho raději projedli a propili, že. J
